Hlavní obsah
Snímek znázorňuje mikro-CT rekonstrukci druhu Mysteriomorphus pelevini. Foto: D. Peris & R. Kundrata et al. / Scientific Reports

Přírodovědci zrekonstruovali tajemné brouky z éry dinosaurů. Pomohl i odborník z Olomouce

Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu pod vedením Davida Perise z německé Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomocí moderní výpočetní tomografie vědci určili, že jde o příbuzné kovaříků.

Snímek znázorňuje mikro-CT rekonstrukci druhu Mysteriomorphus pelevini. Foto: D. Peris & R. Kundrata et al. / Scientific Reports
Přírodovědci zrekonstruovali tajemné brouky z éry dinosaurů. Pomohl i odborník z Olomouce

Několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kachin v severním Myanmaru (Barmě) španělský paleontolog David Peris, který je jedním ze dvou hlavních autorů publikované studie.

Peris a jeho kolegové z Česka, Španělska, Německa a Spojených států poté začali detailně studovat morfologii nově nalezených fosilních brouků, přičemž jiný vědecký tým mezitím popsal tuto skupinu názvem Mysteriomorphidae, a to na základě dalších dvou exemplářů ze stejného naleziště. Na úvodním snímku je zrekonstruovaný konkrétní druh Mysteriomorphus pelevini.

Náročná rekonstrukce záhadných brouků žijících v období druhohorní křídy byla zvolena kvůli tomu, že na nalezených tělech nebylo možné pozorovat důležité diagnostické morfologické znaky, což vědcům znesnadňovalo zařazení těchto brouků do systému.

„První publikovaná studie nechala nezodpovězené otázky o systematické pozici této unikátní evoluční linie. My jsme proto využili nejnovější technologie k zodpovězení otázek o morfologii a zařazení Mysteriomorphidae v rámci systému brouků,” vysvětlil Peris.

Autoři použili pro virtuální rekonstrukci jednoho z dobře zachovalých jedinců metodu výpočetní tomografie (CT). Tuto moderní technologii lze podle Kundraty v paleontologii využít pro studium drobných, jinými technikami často nedostupných znaků. Pomáhá i při zkoumání vnitřních struktur - jako např. pohlavní orgány, pokud jsou zachovány.

„Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky lépe zařadit. Zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,” uvedl Kundrata, druhý hlavní autor studie.

Prastarý jantar odhaluje evoluci v druhohorách

Hmyz uložený v mnoho milionů let starém jantaru podává svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších.

Dřívější hypotézy předpokládaly nízkou míru vymírání v průběhu evoluce tohoto řádu hmyzu, a to včetně období druhohorní křídy, kdy v měnícím se prostředí byla většina linií nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako „křídová revoluce“.

Značné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou především opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto změny neustály a vyhynuly.

Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru (včetně Mysteriomorphidae), které jsou známy jen z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládá se, že nepřežily konec období druhohor.

„Naše výsledky tak podporují hypotézu, že u brouků - a snad i jiných skupin hmyzu - došlo v období křídové revoluce k poklesu diverzity,” dodal Peris.

Podle Kundraty se výzkumníci nyní zaměří na získání dalšího materiálu z barmského jantaru a následně na studium diverzity Mysteriomorphidae. „Dosud známé exempláře pravděpodobně reprezentují několik morfologicky odlišných druhů,“ ozřejmil na závěr.

Výsledky studie, která pomáhá lépe pochopit evoluci hmyzu z doby dinosaurů, publikoval prestižní odborný časopis Scientific Reports.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků