Článek
Pyšek se svými spolupracovníky použije tyto peníze zejména na rozsáhlý terénní výzkum rostlinných invazí. "Těší mě, že jsem první terénní biolog nebo řekněme biolog-ekolog, kterému byla prémie udělena," uvedl laureát.
Invazní biologové většinou studují druhy, které byly zavlečeny do jejich země. Pyškův tým na to jde opačně. Chce zkoumat rostliny známe z české přírody jinde ve světě. Pilotní projekt už uskutečnil na Novém Zélandu, letos začal výzkum v Severní Americe a výhledově vědci míří do jižní Afriky. Jsou to podle Pyška oblasti silně zatížené invazemi evropských druhů, mezi kterými je řada rostlin z Česka, například běžné druhy pcháčů, chrp, pelyněk, třezalka, jitrocel nebo některé jestřábníky.
Podle Pyška jde o bezprecedentní výzkum, který by měl přispět k pochopení toho, proč jsou některé invazní druhy úspěšné a jiné nikoli. Výsledků bude možno využít při povolování importu rostlinných druhů.
Jak se chovají ionty ve slaných roztocích
Jungwirth dostal podporu pro výzkum chování iontů ve slaných roztocích, kterému se věnuje už více než deset let. "Věřím, že se s pomocí Akademické prémie posuneme dál v našem chápání chování solí v lidském těle," uvedl.
Nyní jeho tým zkoumá, jak na molekulové úrovni ionty různých solí ovlivňují procesy důležité pro život člověka. Konkrétně jde o interakce iontů s bílkovinami, DNA a buněčnými membránami. Jungwirth navazuje svým projektem na poznatky slavného pražského rodáka Franze Hofmeistera, který v roce 1888 uspořádal soli do takzvané lyotropní (dnes Hofmeisterovy) řady podle jejich schopnosti vysolovat bílkoviny.
Moderní experimenty a počítačové simulace umožňují podle Jungwirtha dnešní vědě jít ještě dál ve sledování molekulových mechanizmů a objasnit, proč se různé soli chovají specifickým způsobem. Mezi chemiky se proto dnes hovoří o takzvané hofmeisterovské renesanci.
Akademická prémie byla zřízena v roce 2006 jako ocenění nejlepších vědců této největší vědecké instituce v zemi. Dosud ji získala necelá desítka vědců.