Hlavní obsah
Terénní výzkum šumavských lesů v horských polohách. Na snímku ze 4. října vědci Vojtěch Čada (vlevo) a Martin Trčka z ČZU v Praze vyměřují plochu pro výzkum v karu jezera Laka. Foto: Václav Pancer, ČTK

Podle vědců na části Šumavy člověk nikdy nezasahoval

Na ploše více než třetiny horských lesních smrčin na Šumavě podle vědců nikdy v historii člověk nezasahoval. Vyplývá to z výzkumu, na němž se podílejí zástupci několika univerzit. Projekt se zaměřuje na vývoj šumavského lesa a odumírání stromů. Vědci zkoumají několik desítek ploch v horských polohách v nadmořské výšce nad 1150 metrů.

Terénní výzkum šumavských lesů v horských polohách. Na snímku ze 4. října vědci Vojtěch Čada (vlevo) a Martin Trčka z ČZU v Praze vyměřují plochu pro výzkum v karu jezera Laka. Foto: Václav Pancer, ČTK
Podle vědců na části Šumavy člověk nikdy nezasahoval

„Ve třetině lesů nad 1150 metrů nad mořem nikdy nedošlo k žádné těžbě. Jsou to přirozené lesy, kde se ani nikdy uměle nevysazovaly nové stromy,” uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.

Přirozená obnova lesa

Dodal, že právě tyto plochy potvrzují, že přírodní procesy se periodicky opakují. Výzkum ukázal, že v období zhruba jednou za století nastává velká kalamita, kterou způsobí většinou orkány. Následně se pak les dokáže zregenerovat i bez lidského zásahu.

„Když to vezmu z celkového hlediska, tak podobné události jsou velmi žádoucí. Les se pomocí těchto procesů obnovuje a zároveň tyto události vytvářejí přirozené struktury, na něž jsou vázané jiné organismy, jako ptáci, houby nebo lišejník,” vysvětlil Čada.

Podle něj takové prostředí nikdy nevznikne v lese, kde se zasahuje, protože popadané nebo usychající stromy se zpracovávají na dřevo.

Zpochybnění tvrzení, že všude člověk hospodařil

Čada řekl, že výzkum zpochybňuje tvrzení, že ve všech místech šumavského lesa v minulosti hospodařil člověk. Plochy horských smrčin, které nikdy nepodlehly zásahům, se rozkládají na rozloze několika stovek hektarů.

„Šumava tím pádem představuje unikát z hlediska střední Evropy. Nikde není takové území, které by zůstalo prakticky nedotčeno,” dodal.

Nejrozsáhlejší kalamita v posledních desetiletích Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milión krychlových metrů stromů. Velkou část popadaných stromu v bezzásahových zónách ponechalo tehdejší vedení šumavského národního parku na místě, aniž by se dřevo nějak zpracovalo.

Starosta odmítá divočinu

Postup přirozené obnovy lesa má však i mnoho kritiků. Ti preferují v případě velkých kalamit zásahy. Starosta Modravy a předseda svazu obcí šumavského národního parku Antonín Schubert před časem uvedl, že proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání.

„Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí,” řekl letos Schubert.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků