Hlavní obsah

Objev českého profesora může přispět k léčbě genetického onemocnění ledvin

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním je polycystická choroba ledvin. Mezinárodní tým pod vedením profesora Vladimíra Tesaře, přednosty Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zjistil, že lék, jenž se dosud užíval k léčbě některých zhoubných nádorů, působí i na tuto chorobu.

Foto: VFN Praha

Nefrolog Vladimír Tesař

Článek

Polycystická choroba ledvin je porucha vývoje ledvinových kanálků, kvůli které se v ledvinách tvoří cysty. Ty způsobují zvětšování ledvin, které pak postupně selhávají. Na 600 porodů připadá jedno narozené postižené dítě, rodič s onemocněním předává padesátiprocentní pravděpodobnost, že nemoc zdědí i jeho potomek.

U pacientů ve věku nad 50 let je obvykle nutné nemoc léčit umělou ledvinou. Pacienti s tímto onemocněním tvoří v Evropě (včetně ČR) zhruba osm až 10 procent dialyzovaných pacientů.

Více než 10 let se vědci pokoušejí nalézt lék na polycystickou chorobu. Konečně jej zřejmě opravdu našli. Lék, jehož účinky studie potvrdila, může znamenat pro léčbu onemocnění výrazný posun.

Zpomaluje růst cyst

Studie profesora Tesaře prokázala, že lék, jenž se doposud využíval k léčbě některých zhoubných nádorů, dokáže zpomalit růst cyst a progresi onemocnění.

„Po ověření výsledků dalšími studiemi by lék mohl do budoucna představovat možnost výrazného zlepšení kvality života pacientů s polycystickými ledvinami a eventuálně i ušetřit náklady na léčbu dialýzou a transplantací,“ uvedl Tesař.

Doteď bylo možné ovlivňovat pouze projevy choroby jako vysoký tlak či infekce. V současné době se testuje více léků, které by měly ovlivnit růst cyst a zhoršování funkce ledvin.

„Jsem přesvědčen, že léků se stále lepším efektem na růst cyst a lepší tolerancí umožňující dlouhodobé užívání bude přibývat. Zásadní pokrok lze ale očekávat spíše v horizontu pět až 10 let,“ dodal Tesař.

Výzkum zaujal odbornou veřejnost natolik, že o něm informoval i prestižní nefrologický časopis JASN (Journal of the American Society of Nephrology).

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám