Nobelova cena za fyziku putuje k astrofyzikům za zkoumání evoluce vesmíru

Jména letošních laureátů v úterý zveřejnil švédský Karolinský institut, navázalo se tak na pondělní ocenění za lékařství.

Trojice dostala Nobelovu cenu „za příspěvek k našemu pochopení vývoje vesmíru a místa Země v něm”, jak uvádí institut.

Peeblesovo teoretické vnímání vesmíru s miliardami galaxií je základem našeho moderního porozumění historii kosmu, a to od takzvaného velkého třesku po současnost. Právě k teorii o velkém třesku 84letý vědec významně přispěl.

Mayor spolu s Quelozem roku 1995 při zkoumání naší galaxie Mléčné dráhy objevili 51 Pegasi b, tedy první extrasolární planetu (exoplanetu, planetu mimo Sluneční soustavu) obíhající kolem hvězdy hlavní posloupnosti 51 Pegasi, která je podobná Slunci. Tím způsobili podle Nobelova výboru revoluci v astronomii – od té doby bylo v Galaxii odhaleno přes 4000 exoplanet.

Loni Nobelovu cenu za fyziku dostali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za převratné objevy v oboru laserové fyziky.

Cena za fyziku byla v letech 1901 až 2018 udělena 112krát celkem 209 laureátům. Jediným z nich, který prestižní ocenění dostal dvakrát, a to v letech 1956 a 1972, je americký fyzik John Bardeen.

Ocenění dotované devíti miliony švédských korun (více než 21,4 milionu Kč) bude tento týden oznámeno také za chemii, literaturu a mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

V pondělí 7. října se veřejnost dozvěděla jména nových držitelů Nobelovy cenu za fyziologii a lékařství. Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe ji dostali za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu.

Oficiálně budou ocenění předána jejich novým nositelům ve švédském Stockholmu a v norském Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.