Hlavní obsah
Nález 47 pravěkých lidských zubů z čínské jeskyně v roce 2015. Foto: AFP PHOTO / Y-J Cai, X-X Yang, and X-J Wu / NATURE, Profimedia.cz

Nepřepisujte evoluci kvůli zubům z čínské jeskyně, vzkazují vědci po nové analýze

V roce 2015 se vědci radovali z nálezu 47 zubů v jeskyni na jihu Číny. Jelikož se jejich stáří odhadovalo na 80 až 120 tisíc let, zpochybňovalo to představy o lidské evoluci. Objev naznačoval, že druh Homo sapiens byl v Číně nejméně o 20 000 let dříve, než se věřilo, že první lidé opustili Afriku a rozšířili se po světě. Nová a přesnější analýza dalších zubů ze stejné jeskyně ale tyto představy rozbíjí.

Nález 47 pravěkých lidských zubů z čínské jeskyně v roce 2015. Foto: AFP PHOTO / Y-J Cai, X-X Yang, and X-J Wu / NATURE, Profimedia.cz
Nepřepisujte evoluci kvůli zubům z čínské jeskyně, vzkazují vědci po nové analýze

V souvislosti s nálezem téměř padesáti zubů vznikla před pár lety dokonce hypotéza, že se jiná skupina raných lidí samostatně vyvinula v Asii, upozornila zpravodajská stanice CNN.

Z nového výzkumu, zveřejněného nedávno v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), však vyplývá, že bychom možná neměli dějiny a časovou linii týkající se našich lidských předchůdců přepisovat.

Analýza DNA dvou lidských zubů ze stejné čínské jeskyně Fu-jen a zubů a dalších zkamenělých pozůstatků ze čtyř jiných jeskyní ve stejné oblasti provincie Chu-nan naznačuje, že je nepravděpodobné, že by raní moderní lidé byli v Číně tak brzy, tedy cca před 100 tisíci lety.

„Náš nový výzkum znamená, že je velmi nepravděpodobné, že by se Homo sapiens dostal do Číny dříve než před 50 tisíci lety. Samozřejmě je vždy možné, že se náš druh dostal do této oblasti i před více než 100 tisíci roky, ale musíme konstatovat, že ve prospěch tohoto tvrzení v současnosti neexistují žádné přesvědčivé důkazy,“ uvedl spoluautor nové studie Darren Curnoe z výzkumné organizace Australian Museum Research Institute v Sydney.

Vědci dokázali pomocí různých metod extrahovat DNA z 10 lidských zubů a stanovit stáří dalších materiálů v jeskyních, jako je dřevěné uhlí či zvířecí zuby. Došli k tomu, že zuby jsou nejméně 16 tisíc let staré a ostatní identifikované fosilizované materiály jsou mladší než 40 tisíc let.

„Studie z roku 2015 se do značné míry spoléhala na výsledky jediné datovací metody, která určovala stáří jeskynních materiálů ležících nad a pod sedimenty obsahujícími lidské zuby,“ vysvětlil Curnoe.

„Je přitom dobře známo, že nejspolehlivější data pocházejí přímo z těch materiálů, které archeology zajímají – v tomto případě lidské zuby,“ poznamenal vědec s tím, že nová data ukazují na výrazně mladší chrup.

Předchozí šest let stará studie nezkoumala DNA.

Podle antropologa Chrise Stringera z Přírodovědného muzea v Londýně je nová studie sice zajímavá a je podle něj dobře, že se zkameněliny zkoumají pomocí různých metod, prohlásil ale, že přesto s definitivní platností výskyt druhu Homo sapiens dříve než před 50 tisíci lety v dnešní Číně nevyloučila.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků