Hlavní obsah
Nově přijaté děti do 1. třídy ZŠ. Foto: David Ryneš, Novinky

Na základní školy nastoupí opět méně prvňáčků

Nový školní rok, který startuje v pondělí 3. září, s sebou přináší několik změn. Školky budou muset zajistit místo všem dětem ve věku od tří let, úpravy se v průběhu roku dotknou i státních maturit. Do prvních tříd ZŠ má podle informací ministerstva školství nastoupit něco málo přes 108 tisíc dětí, což je minimálně o tři a půl tisíce méně než před rokem. Jejich počet tedy klesá již dva roky po sobě.

Nově přijaté děti do 1. třídy ZŠ. Foto: David Ryneš, Novinky
Na základní školy nastoupí opět méně prvňáčků

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zaslalo Novinkám odhady, kolik má do různých typů škol nastoupit žáků. Konečná čísla bude mít k dispozici až po vyhodnocení dat v září.

Na základní školy by mělo ve školním roce 2018/2019 docházet přibližně 941 200 žáků, z toho 573 500 na 1. stupeň ZŠ a 367 700 na 2. stupeň. Do 1. tříd by mělo nastoupit 108 200 nových školáků.

Počet nově přijatých do 1. tříd po třech letech stagnace v loňském roce klesl o 5400 dětí, v letošním školním roce by měl pokles počtu nově přijatých do 1. ročníků základních škol dosáhnout hodnoty přibližně 3600 dětí.

Pořád jich ale nastupuje víc, než kolik jich bylo před rokem 2013. Jak vyplývá z grafu, nejméně nových prvňáků bylo v posledním desetiletí ve školním roce 2007/2008, a to 91 400.

Na ZŠ celkově více žáků

„Počet všech žáků ZŠ však bude nadále růst, na 1. stupni předpokládáme nyní nepatrné snížení počtu, na 2. stupni by měl jejich počet růst alespoň do roku 2020. Celkově se na základních školách předpokládá nárůst počtu žáků přibližně o víc než 15 tisíc ve srovnání se školním rokem 2017/2018,“ objasnilo MŠMT.

„Konkrétně v Praze nastoupí nyní do 1. tříd přibližně 13 tisíc prvňáčků, což je o něco málo víc než loni. Do středních škol půjde cca 14 500 nových žáků,” doplnila pro Novinky pražská radní pro oblast školství Irena Ropková (ČSSD). Během prázdnin se podle ní investovalo přes 250 miliónů do rekonstrukcí, úprav a vybavení škol.

Více středoškoláků

Na střední školy by mělo ve školním roce 2018/2019 chodit v denní formě v oborech středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitou téměř 396 tisíc žáků, což je přibližně o 2800 víc než v předchozím školním roce.

Na víceletá gymnázia a konzervatoře odejde zhruba 10 procent žáků 5. či 7. ročníků ZŠ. V oborech gymnázií by se mělo celkem vzdělávat asi 130 700 žáků (asi o 1500 víc než loni), z toho cca 82 500 v oborech gymnázií víceletých, tedy přibližně o 1300 víc oproti minulému roku.

V ostatních oborech středního vzdělání s maturitou by se mělo vzdělávat 178 300 žáků (o 1200 víc než v předchozím školním roce), v oborech středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem asi 86 500 žáků (cca o 200 víc).

Zhruba 3500 studentů bude chodit na konzervatoře, kde je standardně studium ukončeno absolutoriem. Letos má být přijato přibližně 600 studentů, loni jich absolvovalo asi 300.

Změny u školek, maturit i financí

A jaké hlavní změny na školy čekají? Ty mateřské například musejí od září garantovat místa všem dětem starším tří let. Obce jim mají zajistit místo ve spádové školce dle místa bydliště. Od ledna 2019 by měly dostat 1,8 miliardy korun na rozšíření své provozní doby a na to, aby mohly být ve třídách 2,5 hodiny denně zároveň dvě učitelky.

Na základních a středních školách má být také častěji možné takzvaně dělit hodiny na dvě skupiny, na to půjde 700 miliónů.

Pro podzimní termín maturit se pak zvýší počet odborníků, kteří posuzují vhodnost a správnost testů. Organizátor státních maturit Cermat také má v průběhu zkoušek okamžitě vyhodnocovat veškeré podněty o možné chybě v testech a v případě, že bude zjištěna, přijmout opatření k nápravě.

Navýší se i základní doba trvání didaktického testu z českého jazyka a literatury na 75 minut a z matematiky na 120 minut. Cermat má také v průběhu zkoušek okamžitě vyhodnocovat všechny podněty o možné chybě v testech a případně ji hned napravit.

„Zavádějí se rovněž dvě nové subkategorie žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturity: jde o žáky sluchově postižené nebo žáky se specifickými zdravotními poruchami vyžadujícími cílenou medikaci. Taktéž o ty s poruchami pozornosti, kteří nepotřebují upravenou zkušební dokumentaci, ale k řešení zadání potřebují navýšení času o 50 nebo 100 procent,“ uvádí MŠMT na svém webu.

Už v říjnu začala platit úprava zdravotnického vzdělání. Do skupiny zdravotnických oborů s maturitou se nově zařazuje obor praktická sestra a masér ve zdravotnictví, do skupiny zdravotnických oborů VOŠ obor diplomovaná dětská sestra. Obor praktická sestra nahrazuje obor zdravotnický asistent, do kterého v letošním roce nastupují poslední první ročníky.

Šéf resortu školství Robert Plaga (ANO) chce v nadcházejícím školním roce urychlit připravované změny rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých školy vytvářejí rozvrhy a určují obsah výuky. „Je potřeba, aby revize RVP dostaly větší dynamiku a aby se přizpůsobil jejich obsah tomu, co dnes svět požaduje,“ řekl ministr.

Vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že se zaměří hlavně na úpravy ve výuce matematiky, jazyků a informatiky. Současné množství látky v matematice by se podle ministra mělo redukovat na to, co je podstatné. Od září se má na vybraných školách testovat i nový způsob výuky informatiky.

Odklad navýšení platů

Začnou také platit nová pravidla pro sběr dat o počtech učitelů a jejich platech. Školy budou před koncem školního roku zasílat ministerstvu odhad personální situace v následujícím roce, aby šlo předpovídat, kolik peněz ve státním rozpočtu bude třeba vyčlenit na platy.

„Klíčové bude obnovit důvěru učitelů v politiky. Žádná vláda nesplnila své sliby, ta současná ignoruje usnesení, aby se zvýšily platy učitelů už od září, každý učitel tak přijde minimálně o 12 tisíc Kč. Slib exministryně Buzkové, že budou učitelé pobírat 130 procent průměrné mzdy, zazněl poprvé roku 2003 a už 15 let jej bez výsledku politici opakují,“ napsal Novinkám prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

„Místo toho, aby MŠMT například vydalo připravenou novelu vyhlášky k inkluzi, na kterou školy čekají, novelizovalo takzvanou pamlskovou vyhlášku,“ poznamenal Sárközi. Od září se totiž na ZŠ zmírní přísná pravidla prodeje potravin ve školních bufetech. Díky zvýšeným nutričním limitům se rozšíří sortiment o šunky nejvyšší jakosti, ochucené tvarohy či sýry. [celá zpráva]

V souvislosti se společným vzděláváním se nicméně určité změny připravují. Zruší se nutnost schválení pozice asistenta pedagoga ze strany ministerstva, respektive kraje proto, aby mohl být financován ze státního rozpočtu. Má navíc dojít k možnosti, že jeden asistent by mohl být k dispozici více než jen jednomu dítěti. [celá zpráva]

„Do nového školního roku bych si přál, aby učitelé vnímali, že celý systém někam pozitivně směřuje a že školství je naší dlouhodobou prioritou. Chtěl bych také, aby měli dostatek klidu na práci,“ vyjádřil se pro Novinky k začátku školního roku ministr školství Plaga.

On sám zahájí v pondělí 3. září školní rok na ZŠ Hudcova v Brně. Poté se setká s pedagogickým sborem školy a následně ocení studenty taktéž brněnského Sportovního gymnázia Ludvíka Daňka.

Jak to vidí ředitelka ZŠ
V letošním školním roce se chceme soustředit na to, jak přesvědčit děti a jejich rodiče, že v tak rozporuplné době, kterou všichni prožíváme, nám stojí za to, věnovat většinu svých sil jim. Přestože politické špičky s námi hrají nečistou hru, sliby neplní, vymýšlejí zdůvodnění, která svým dalším jednáním ihned rozporují (nemožnost navýšit platy zaměstnanců škol od září v kontrastu se zvyšováním platů poslanců), my se zaměříme na jedinečnou individualitu našich žáků a budeme je připravovat na budoucí život.
V naší škole máme štěstí, že jsme se teď sešli jako kompletní pedagogický sbor. V době, kdy ve školách chybí tolik učitelů, je to malý zázrak, vykoupený však obrovským nasazením. Jsme vděční i za podporu, které se nám dostává od vedení naší malé městské části a od rodičů.
Velkým problémem je však řešení otázky výše našich platů, aby každé přidání na platech učitelů nedoprovázelo navyšování platů dalších zaměstnanců. Tak se totiž propastný rozdíl mezi platem učitele a jiného vysokoškoláka nikdy nesrovná. A dokud k tomu nedojde, neporoste zájem o naše povolání. Chybí nám jasné stanovení podmínek pro naši práci – slibovaná úprava školních vzdělávacích programů a v nich omezení množství učiva v jednotlivých předmětech. Podpora škol ze strany ministerstva při zavádění změn je nedostatečná: stále nevyjasněné zajištění inkluze, nejistota ze zavádění a odkládání změny financování regionálního školství, ustavičný nárůst administrativy (nové výkazy, zavádění GDPR, registr smluv) bez nároku na zvýšení počtu nepedagogických pracovníků.
Všem učitelům přeji, aby to, co je jim jako podmínka jejich dobré práce slibováno, bylo konečně plněno. Aby řešení otázky školství, tak často označované jako priorita naší vlády, tou prioritou skutečně bylo.
Iveta Horáčková, ředitelka pražské Základní školy Satalice
yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků