Hlavní obsah
Do červené pouštní horniny vyryli lidé na peruánské planině Nazca mnoho obrazců v podobě známých tvarů zvířecích a rostlinných těl, geometrických vzorů i podivných sérií přímek. Na snímku obrazec Kolibřík. Foto: Jan Halaška, ČTK

Dvouhlavý had, kočka nebo lama. V Peru objevili 140 nových obřích obrazců

Japonští odborníci objevili na planině Nazca na jihu Peru a v jejím okolí 143 nových obřích obrazců, takzvaných geoglyfů. Podle nich pocházejí z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna o víkendu na stránkách japonské Jamagatské univerzity a o níž informoval server BBC Mundo.

Do červené pouštní horniny vyryli lidé na peruánské planině Nazca mnoho obrazců v podobě známých tvarů zvířecích a rostlinných těl, geometrických vzorů i podivných sérií přímek. Na snímku obrazec Kolibřík. Foto: Jan Halaška, ČTK
Dvouhlavý had, kočka nebo lama. V Peru objevili 140 nových obřích obrazců

Vědci pod vedením japonského archeologa Masata Sakaje sbírali data na jihu Peru v letech 2016 až 2018 a posléze je analyzovali s pomocí moderních technologií.

Díky tomu zrekonstruovali i obrazce, které by se pomocí obvyklých metod nepodařilo identifikovat. Většina z geoglyfů, které našli, byla totiž v průběhu staletí poničena erozí.

Největší geoglyf měřil 100 metrů

Mezi 143 obrazci různých velikostí se objevili ptáci, opice či hadi, které našli experti v oblasti už dříve.

Novinkou je ale například dvouhlavý had požírající dva lidi, ryba, kočka, lama či neobvyklá lidská postava s hranatou hlavou a holí v ruce. Největší z těchto geoglyfů měřil 100 metrů a nejmenší necelých pět metrů.

Na planině Nazca se nachází přes tři sta geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 kilometrů čtverečních. Obrazce jsou různě veliké a rozpoznatelné pouze z větší výšky.

Astronomický kalendář?

Smysl obrazců na planině, zapsaných od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává záhadou.

Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci tvrdí, že šlo o astronomický kalendář. Jiní soudí, že šlo o zavlažovací systém, podle některých jde o výtvor mimozemské civilizace.

Některé z obrazců na planině Nazca zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.

Obrazec pojmenovaný Opice

Foto: Jan Halaška, ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků