Hlavní obsah
Markéta a Jakub s takzvanými „orgány na čipu“, na nichž s pomocí nanomateriálů a buněk simulují fungování lidských orgánů. Foto: Michael Polák, Právo

Na Harvardu vyvíjeli umělou ledvinu, koronavirus je ale poslal zpět do Čech

Mělo to být šest měsíců intenzivní práce na vývoji takzvané umělé ledviny. Stáž dvou libereckých doktorandů na patrně nejprestižnější univerzitě světa ale nakonec výrazně proměnila koronavirová pandemie.

Markéta a Jakub s takzvanými „orgány na čipu“, na nichž s pomocí nanomateriálů a buněk simulují fungování lidských orgánů. Foto: Michael Polák, Právo
Na Harvardu vyvíjeli umělou ledvinu, koronavirus je ale poslal zpět do Čech

Kvůli viru se museli Markéta Klíčová a Jakub Erben vrátit do Česka. Zatímco prestižní bostonský Wyssův institut při Harvardské univerzitě, kde stihli dva měsíce působit, je stále zavřený, mladí doktorandi už na své domovské technické univerzitě v Liberci znovu pracují na své disertační práci a věnují se dalším libereckým studentům.

„Za dva měsíce jsme i tak v Bostonu stihli velký objem práce. Do laboratoří jsme chodili občas i o víkendu. Nebylo to jen rozkoukávání,“ říká šestadvacetiletá rodačka z České Lípy Markéta Klíčová.

Na Wyssově institutu byli začleněni do týmu největších mozků v oblasti tkáňového inženýrství. Jeho prvním úkolem bylo vyvinout a integrovat nanovlákennou membránu do speciálních čipů, kde budou moci v malém měřítku a ve dvou vrstvách růst a fungovat buňky tak, aby celý čip napodoboval činnost ledvin, včetně filtrace nečistot z krve.

„Šlo tedy o to v čipu napodobit ledvinovou strukturu a později vše přenést do většího prostředí, více podobného reálné ledvině,“ vysvětlil Jakub Erben.

Liberecké studenty si do týmu vybral šéf výzkumu Wyssova institutu a celebrita mezi vědci v oblasti tkáňového inženýrství, profesor Donald E. Ingber. „Pozval si nás, protože máme zkušenosti v oblasti samovolně rozložitelných nanovlákenných materiálů. Jde o materiál, který vám implantuji do těla a vaše enzymy ho rozloží. Já už pak nemusím provádět další operaci, abych ho vyjmula ven,“ popisuje Markéta Klíčová.

O předpokladech a dosavadních úspěších Markéty a Jakuba není sporu. Třeba Jakub se už vloni proslavil, když získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu. Ocenění si vysloužil za vývoj umělého brzlíku z nanovlákenného materiálu, tedy za něco, co se výzkumu na Harvardu velmi podobá. Markéta zase slavila mezinárodní úspěchy s nanonáplastí, usnadňující hojení po operacích tlustého střeva.

„Byli jsme i dopředu domluvení, že do Bostonu naše liberecká samorozložitelná nanovlákna přivezeme. Máme totiž velkou výhodu, že v Liberci máme zařízení Nanospider (přístroj vyvinutý v Liberci, který jako první na světě umožnil průmyslovou výrobu textilií z nanovláken). V laboratořích jinak nejsou takové průmyslové přístroje běžné. Takže v Bostonu byli z našich materiálů nadšení,“ dodává Markéta Klíčová.

Z USA stihli odletět oba mladí lidé v poslední možnou chvíli, než se lety přes oceán i v Evropě úplně zastavily. Kdy se na Harvard vrátí, netuší. „Chtěli bychom co nejdříve, abychom neztratili kontinuity naší práce, ale nejreálněji se zatím jeví jaro příštího roku,“ uzavírá třiatřicetiletý Jakub.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků