Hlavní obsah

Máme tak rádi přírodu, až jí to škodí

Právo, Alexandr Petrželka

Každoročně jsou z divoké přírody odebrány milióny živočichů a rostlin, aby byly prodány jako naše potrava, domácí mazlíčci, výzdoba domova, surovina, lék nebo turistický suvenýr. Velká část obchodu probíhá v rámci předpisů a zákonů, aby nepoškozovala divoké populace. Hrozivě velký díl však představuje ilegální obchod, který snižuje šance na přežití mnoha ohrožených a chráněných druhů.

Foto: Profimedia.cz

Během přepravy jsou ještěři vystaveni stresujícím podmínkám – na snímku leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus).

Článek

Mezinárodní organizace TRAFFIC, monitorující obchod s divokými druhy, na základě dostupných údajů uvádí, že hodnota tohoto obchodu se od 90. let minulého století pohybuje ročně kolem 160 miliard dolarů (3,46 biliónu korun).

Odhady objemu ilegálního obchodu uvádějí podobnou částku. Je to alarmující, protože velikost populací rostlinných a živočišných druhů v závěru minulého století klesla v průměru o 40 procent. Největší podíl na tomto nebezpečném trendu má přeměna habitatu, druhou příčinou ztráty jedinců je obchod s divokou přírodou.

Vietnamský chráněný gekon se dá v Evropě koupit za 1500 eur (přes 38 tisíc Kč).

Mít v obývacím pokoji terárium s barevným sklípkanem, roztomilým gekonem či komickým chameleonem je celosvětovou módou. Na rozdíl od kočky či psa se s pavoukem, želvičkou ani ještěrkou nepomazlíme, máme je doma jako kuriózní bytový doplněk, dokazujeme jimi svou lásku k přírodě i společenské postavení.

V letech 2004 až 2014 bylo do zemí Evropské unie dovezeno podle oficiálních údajů téměř 21 miliónů živých plazů, a to včetně příslušníků ohrožených druhů. Podle loňské studie v časopise Biological Conservation to má zničující dopad na biodiverzitu.

ČR na špičce

Největším příjemcem divokých druhů v EU je s 6,1 miliónu jedinců Německo před Británií (3,4 mil.) a Španělskem (2,9 mil.). Na čtvrtém místě je co do počtu obyvatel několikanásobně menší Česká republika. V uvedeném desetiletí k nám bylo legálně dovezeno milión 780 tisíc ještěrek, hadů a želv. Celní statistiky a ochranářské organizace přitom uvádějí ČR také mezi nejaktivnějšími v ilegálním obchodu s divokými druhy.

Foto: Profimedia.cz

Celník na letišti v Karáčí nad zabavenou zásilkou želv Hamiltonových (Geoclemys hamiltonii), chráněných IUCN.

Nejvíc plazů do EU v roce 2015 podle Eurostatu vyvezly Spojené státy (13 mil. kusů), Čína (1,2 mil.), Vietnam (1 mil.), Salvador a Tanzanie (0,8 a 0,6 mil.).

Tým vědců pod vedením Marka Auliyi z Helmholzova střediska ochrany životního prostředí v Lipsku v článku upozornil, že z 10 272 známých druhů plazů jen osm procent podléhá regulím washingtonské Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES) nebo evropským předpisům EWTR.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ale ve svém červeném seznamu uvádí 45 procent jako ohrožených. Mnohé druhy jsou chráněny v rámci legislativy jednotlivých států, ale nejsou na seznamech CITES ani IUCN.

Čím vzácnější, tím žádanější

V suchých lesích severozápadního Madagaskaru – nikde jinde na světě – žije zřejmě už jen 250 dospělých želv angonoka (Astrochelys yniphora). Obchod s tímto druhem je zakázán, přesto byla roku 2013 v Bangkoku zadržena zásilka 54 jedinců mířící do Evropy.

Ve stejném roce se na trh v Evropě dostal gekon Cnemaspis psychedelica, jehož populace o sedmi stech exemplářích byla objevena teprve o dva roky dříve na vietnamském ostrůvku Hon Khoai.

Foto: L. Lee Grismer

Vietnamský endemický gekon Cnemaspis psychedelica se v evropských obchodech dal koupit už dva roky po svém objevení.

Ve Vietnamu je chráněný, přesto bylo možné v Evropě koupit pár za 2500 až 3000 eur (63 500 až 76 300 Kč). Za stejnou cenu je v EU legálně k dostání například pár varanovců bornejských (Lanthanotus borneensis), ve své domovině chráněných, ale bez mezinárodní ochrany. Teraristé jsou ochotni za takové vzácnosti platit velké sumy.

Vynalézaví pašeráci

Ani předpisy CITES ale ohroženým plazům ochranu nezaručují. Pašeráci buď dokumenty falšují tak, že údajně jde o odchov, a ne o odchyt, nebo zvíře označí za příbuzný, nechráněný druh. Statisíce jedinců ohrožených druhů ale stále putují přes hranice jako kontraband – natěsnáni v kufrech, plastových krabičkách a v dalších nejneuvěřitelnějších „skrýších“.

V roce 2007 zadrželi pohraničníci v USA hendikepovaného cestovatele z Tichomoří, který se pokoušel ve své duté protéze propašovat tři chráněné fidžijské leguány Brachylophus bulabula.

Ilegální obchod s chráněnými plazy nebezpečně postihuje nejen vzácné a málo početné druhy, ale i ty, jejichž početnější populace se vyznačují dlouhověkostí. Například želvy nebo varani jsou pohlavně dospělí až po několika letech a dožívají se mnoha desítek let. Odchyt mladých jedinců tak má na celou populaci dalekosáhlý dopad.

Studie v časopise Biological Conservation proto vyzvala členské země CITES k rozšíření soupisu ohrožených druhů a k přísnějšímu postupu proti pašerákům. „Větší odpovědnost by měli projevit i velcí dovozci plazích ,mazlíčků‘, především Evropská unie,“ napsali autoři.

„Jde tu o veřejné zdraví, prospěch zvířat i zachování biodiverzity,“ upozornil na širší souvislost obliby terarijních plazů Frank Pasmans jménem skupiny belgických, švýcarských a nizozemských specialistů v říjnovém vydání časopisu Veterinary Record.

Tři ze čtyř se nedožijí roku

Připomenul, že chov ještěrů, želv a hadů se může zdát snazší než péče o psa, který vyžaduje chovatelovu pozornost a pravidelné vycházky. Terarijní zvířata ale často trpí neodbornou péčí a jednotvárnou výživou.

Jde i o riziko zavlečení exotických cizopasníků a šíření nemocí potenciálně ohrožujících i lidské zdraví. Na druhé straně má obliba teraristiky podle Pasmanse nezpochybnitelný přínos pro šíření kladného vztahu a povědomí o přírodě.

Ve stejném časopise přispěl do debaty i tým vědců z USA, Austrálie a Jihoafrické republiky kolem Brita Clifforda Warwicka. „Ve srovnání se psy, kteří si v soužití s lidmi udrželi přirozenou dlouhověkost svých nedomestikovaných předků, plazi v našich domácnostech se v 75 procentech nedožijí jednoho roku,“ uvedl Warwick.

Staví se proto za přijetí regulačních opatření, která by zahrnovala jak přísnější kontrolu importů v rámci CITES, tak zohlednění dalších kritérií pro nakládání s ohroženými živočichy.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám