Hlavní obsah
Detailní pohled na ostrůvek Daskalio u ostrova Keros Foto: Twitter Ambasciata di Grecia ‏

Malý ostrůvek vydává tajemství prvních Řeků

Nečekaný a nový pohled na počátky helénské civilizace získal mezinárodní tým archeologů na egejském ostrůvku Daskalio, asi 200 kilometrů jižně od Atén. Badatelé na něm odkryli stavby staré až 4600 let a tvrdí, že muselo jít o starověké kultovní středisko. Ostrůvek má přitom průměr pouhých 150 metrů a nachází se velmi těsně u pobřeží ostrova Keros z Kykladského souostroví.

Detailní pohled na ostrůvek Daskalio u ostrova Keros Foto: Twitter Ambasciata di Grecia ‏
Malý ostrůvek vydává tajemství prvních Řeků

Ostrůvek kuželového tvaru mohl být poutním místem, kam lidé přinášeli bohům jako oběť malé sošky. Archeologové mají za to, že objev zásadně mění představy o době bronzové.

„Dosud se mělo za to, že okolo roku 2000 před naším letopočtem povstala minojská civilizace na Krétě a v období po roce 1600 př. n. l. se začala rozvíjet mykénská kultura. Jenomže za předpokladu, že předtím nic jiného nebylo,“ řekl profesor Michael Boyd z Cambridge.

„Nyní jsme nalezli stopu civilizace, které oběma kulturám předcházela. Objev na Daskaliu je epochální,“ prohlásil Boyd.

Nové hrobky a struktury

Podle vědců možná špičatý a pravidelný tvar ostrůvku vznikl uměle tím, jak lidé budovali na sobě nové a nové hrobky a struktury.

„Právě tady mohla vzniknout představa, že bohové sídlí na vrcholku hory. Jenom si později sídlo Pantheonu přenesli na známější a nedostupnější Olympus,“ soudí badatel.

Jak píší archeologové v časopisu Science, na ostrově se zpracovávalo železo a mramorové budovy byly relativně velmi sofistikované.

Mramor z Naxu

Před mnoha tisíci lety možná byly oba ostrovy spojeny, ale hladina moře se zvedla a skalisko oddělila. Většina mramoru na Daskaliu pochází z asi deset kilometrů vzdáleného Naxu.

Odhadem jde o deset tisíc tun mramoru, který museli starověcí Achájové dopravit pomocí zhruba 3500 plaveb. S vykopávkami se vůbec poprvé začalo až v roce 2015.

„Na Daskaliu si člověk připadá jako ve stroji času,“ říká kyperská archeoložka Evi Margaritiová. Přesto zůstává záhadou, kdo přesně ostrůvek obýval.

„Lidé zde žili 400 let, takže se osídlení muselo hodně proměňovat,“ myslí si profesor Boyd.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků