Článek
Naděje na objevení planety, na níž by mohl existovat život, přinesla americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) před dvěma týdny, když oznámila objev kamenné koule s průměrem jen 1,4krát větším než Země. Obíhá hvězdu s názvem Kepler-10 a je vzdálená 560 světelných let od naší planety. Vědci z NASA její objev označovali za nalezení chybějícího planetárního článku.
Zároveň ovšem museli připustit, že teplota na této planetě dosahuje 1300 stupňů a její povrch je bombardován radiací z hvězdy, která je vzdálená jen několik miliónů kilometrů. V tak nehostinném prostředí nemůže existovat žádný život. Ovšem podobně extrémní podmínky panují na většině z 500 dalších podobných planet. Panuje tam buď spalující žár, nebo hluboký mráz, případně výrazné teplotní výkyvy.
“Nové informace, které se k nám dostávají, naznačují, že bychom dost pravděpodobně mohli být ve vesmíru sami,” řekl listu Sunday Times profesor astrofyziky na Harvardově univerzitě Howard Smith. “Existuje jen velmi málo slunečních soustav podobných té naší,” dodal.
Domnívá se, že životu přívětivé podmínky, jaké panují na Zemi, by mohly být ve vesmíru unikátem. Planety mimo náš solární systém jsou podle něj “životu jak jej známe” nepřátelské.
Nesouhlasí s ním však jeho kolega na Harvardu, profesor astronomie Dimitar Sasselov, který řekl: “Můj názor je, že planet podobných Zemi je ve skutečnosti poměrně dost.”
Deset obyvatelných světů?
Hledáním mimozemských civilizací se zabývá projekt SETI, který zaměstnává 150 vědců a dalších pracovníků. Jejich práce se opírá o poznatky amerického astronoma Franka Drakea, který matematicky odhadl pravděpodobnost kontaktu s cizími bytostmi. Znásobil počet faktorů zahrnujících rychlost formování hvězd, počty hvězd, které by mohly mít planety a planety, na nichž by se život mohl vyvinout.
Podle Drakeova výpočtu by v Mléčné dráze mohlo být až deset planet, na nichž je život.
Profesor Smith se ovšem v únoru chystá zveřejnit svůj výpočet, kterým chce dokázat, že Drakeovo tvrzení je přehnaně optimistické. A pro toto stanovisko má oporu v posledních planetárních objevech.
Například kolem hvězdy HD10180, kterou objevili vědci v Ženevě, obíhá pět světů, jeden z nich přitom svými rozměry velmi podobný Zemi. Jenže tato planeta je od svého slunce vzdálena pouze zhruba 3,5 miliónu kilometrů. Je tedy velmi žhavá a navíc “rok” na ní trvá jeden a půl pozemského dne.