Hlavní obsah
Lední medvěd je největší suchozemskou šelmou. Samci měří vzpřímení na výšku až 3,3 metru a váží až 700 kg. Foto: Profimedia.cz

Lední medvědi si s oteplováním poradí, prokázala studie fosilií

Povyk kolem ledních medvědů, že jim hrozí s globálním oteplováním naprostá zhouba, protože přijdou o své přirozené prostředí, se jeví s pohledu historických stop jako nepodložený. Tvrdí to alespoň vědci, kteří podrobili podrobné analýze fosilní ostatky ledních medvědů nalezené v roce 2004 v Norsku.

Lední medvěd je největší suchozemskou šelmou. Samci měří vzpřímení na výšku až 3,3 metru a váží až 700 kg. Foto: Profimedia.cz
Lední medvědi si s oteplováním poradí, prokázala studie fosilií

„Výsledky našeho výzkumu dokazují, že lední medvědi jsou poměrně evolučně mladý druh, který se vyvinul z hnědých medvědů někdy před 150 000 lety a vyvíjel se extrémně rychle v pozdním pleistocénu, kdy se přizpůsobovali klimatickým změnám před nástupem poslední doby meziledové,“ uvedla Charlotte Lindqvistová, která společně s vedoucím výzkumu Stephanem Schusterem shrnula výsledky v časopise Proceedings.

Fosilní ostatky těchto velkých bílých šelem jsou vzácností, protože jakožto u živočichů adaptovaných k životu na ledu, končila jejich těla na mořském dně. Nálezy na Špicberkách a na Islandu proto umožnily analýzu ledních medvědů z doby před 110 až 130 tisíci let.

Lindqvistová odebrala vzorky DNA z fosilií a ve spolupráci se Schusterem provedla srovnávací analýzu s DNA současných ledních medvědů a současně i jejich nejbližších příbuzných - medvědů hnědých, od nichž se odštěpili. Výsledkem bylo úplné popsání genetického kódu, které sahá hlouběji do minulosti než například u mamutů.

"Zjistili jsme mimo jiné, že lední medvědi už přežili období výrazného oteplení v době meziledové, které bylo ještě teplejší, než je současné klima,“ prozradila Lindqvistová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků