Článek
Vědci ve studii zkombinovali modely současného výskytu ryb v povodí Labe s možnostmi jejich šíření v řekách po roce 2050. Vycházeli z předpokladu, že dojde ke změnám klimatu a užívání krajiny. V důsledku těchto změn by podle nich různé ryby mohly ztratit 24 až 94 kilometrů životního prostředí.
Ryby nemusejí stíhat reagovat
Na výskyt jednotlivých druhů by změna prostředí zapůsobila různě. Například druhy ryb žijící v nížinných tocích by se přesouvaly směrem po proudu, zatímco ryby z pramenných oblastí dále proti proudu, zjistili vědci.
Změny by ale podle autorů studie mohly být i tak rychlé, že by na ně ryby nemusely stačit reagovat. Možnosti ryb doplavat na jiná místa totiž ztěžují různé překážky, ke kterým patří třeba jezy a přehrady.
„Velké druhy ryb budou omezeny zejména migračními překážkami, zatímco druhy menší než 20 centimetrů budou limitované omezenými migračními schopnostmi,” vysvětlili vědci z ČZU.
Státní plán adaptace
V ČR by se do roku 2030 mohla zvednout průměrná roční teplota vzduchu zhruba o jeden stupeň Celsia, změní se také srážky, odhaduje ministerstvo životního prostředí spolu s meteorology a vědci.
Letos v lednu proto vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, který má Česku pomoct vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Plán obsahuje na 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly.
V rámci ochrany přírody a krajiny uvádí dokument všechny přírodě blízké postupy, které pomohou zadržovat vodu v krajině a zmírnit erozi půdy, obzvláště zemědělské a v lesích.
Významnou součástí retence vody v krajině je i obnova a budování malých vodních nádrží a zavlažovacích systémů. Měly by se obnovit říční nivy a omezit chov ryb v malých vodních nádržích, které mají nově využívat vodohospodáři.
Závěry studie publikoval vědecký časopis Global Change Biology.
