Kvůli oteplení ubude smrků, varují vědci

Kolem roku 2040 budou souvislé smrkové porosty v nižších polohách, například na moravské Drahanské vrchovině, minulostí.

Smrkům se už nyní na mnoha místech nedostává vláhy – ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku usychají. A nic na tom nezmění ani současná tuhá zima s dostatkem sněhu.

„Pohled na zátiší s urostlými smrky s krásně rovnými kmeny bude vzácností,“ řekl Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně.

„Smrk je měkký, dobře se s ním pracuje, a je proto nejvíce využíván ve dřevozpracujícím průmyslu. Další druhy jsou náročnější a patrně si vyžádají i úpravu strojů na pilách a v dílnách,“ uvedl Čermák.

Za český národní strom je sice považována lípa, nejvíce zastoupenou dřevinou v zemi je ale už dlouhá desetiletí smrk. Podle vědců se ale neumí vypořádat se změnami počasí, které je v posledních letech zmatené. Přestože srážek každým rokem přibývá, krajina je vyprahlá.

Srážky totiž padají nerovnoměrně. Na jaře prší méně a naopak v létě více, kdy se ale kvůli vyšším teplotám voda rychle vypaří. Smrkům tak schází závlaha v době, kdy ji nejvíce potřebují k růstu. Z mnoha míst proto lesníci hlásí, že smrky usychají.

Česko bývalo pro smrky zemí zaslíbenou. V polohách okolo 500 metrů nad mořem byly kdysi vhodné podmínky pro pěstování smrků na 85 procentech území republiky.

Teď už je to ale jen okolo dvaceti procent území a situace se bude zhoršovat. Souvislé smrkové lesy zůstanou zachovány v horách, kde budou mít stromy zajištěnou celoročně dostatečnou závlahu.

Sucho napomáhá tomu, že smrky jsou méně odolnější proti škůdcům a vichřicím. Řešení vidí lesníci v celkové změně krajiny. Vysychající lesy bude nutné vykácet a souvislý smrkový porost nahradit smíšenými lesy s duby, buky a jedlemi.

„Budeme se muset naučit hledat nejvhodnější místa pro výsadbu smrků. V nově vznikajících smíšených lesích to budou ty části, kde jsou mokřiny. Jen ty zajistí smrkům dostatek vláhy. Změna ale bude nevyhnutelná,“ dodal.