Hlavní obsah

Jablko denně prý odradí i alzheimera

Právo, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejen čeština, ale i jiné národy mají úsloví Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí. Kus pravdy v něm shledávají i autoři studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Stem Cell Reports. Upozorňují v ní, že toto ovoce je bohaté na látky využívané mozkovými buňkami, může zlepšit paměť i schopnost učení.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Jablka obsahují jak ve slupce, tak v dužině sloučeniny podporující tvorbu neuronů,“ píší autoři studie, kteří většinou působí v Německém centru pro neurodegenerativní choroby v Drážďanech. Připomínají, že už výzkum z roku 2010 ukázal, že konzumace jablečného džusu oslabila u pacientů příznaky Alzheimerovy choroby.

Životně důležité pro poznávací funkce

Studie se zabývá otázkou, co v ovoci tak prospívá mozku. Její autoři vyzvedli zejména působení flavonoidu zvaného kvercetin a také kyseliny 3,5dihydroxybenzoové (DHBA), která mezi flavonoidy nepatří. Tyto antioxidanty potlačují záněty a posilují imunitní systém.

Zpěvák Tony Bennett má Alzheimerovu chorobu

Kultura

Závěry prověřili vědci i pomocí pokusů na myších. Při nich zjistili, že šedé hmoty u myší přibývá poté, co dostaly injekcemi kvercetin nebo DHBA. Účinky byly prý podobné jako po cvičení, které může také posílit mozkové funkce: více neuronů vznikalo a méně jich odumíralo.

Za „životně důležité pro udržení poznávacích funkcí“ označil flavonoidy Gerd Kempermann, jeden z autorů studie. „Mohou mít pozitivní účinky na různé části těla včetně mozku,“ zdůraznil podle webu studyfinds.org.

Odborníci z Univerzity Karlovy popsali proces, který může vést k Alzheimerově chorobě

Věda a školy

Kvercetin se nachází zejména ve slupkách jablek a dodává ovoci barvu. DHBA je přírodní konzervační látka, která pro změnu dodává ovoci vůni. Obě chemické sloučeniny však mají podobný účinek: chrání buňky před škodlivými volnými radikály.

Co zvyšuje riziko
Nejznámějším rizikovým faktorem je věk.
Po pětašedesátce se riziko vzniku Alzheimerovy choroby každých pět let zdvojnásobuje.
Výskyt genetické varianty APOE4 zvyšuje riziko vzniku nemoci troj- až pětinásobně.
Svou roli hraje i pohlaví: dvě třetiny pacientů s touto chorobou tvoří ženy.

Reklama

Výběr článků

Načítám