Hlavní obsah

Inkluze speciální školství nezničila

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Varovná proroctví různých odborníků a politiků se nepotvrdila. Začleňování postižených dětí do běžných škol speciální školství nezlikvidovalo, v běžných školách se výuka nerozvrátila a výsledky se nezhoršily. Vyplývá to z analýzy ministerstva školství, ale i z poznatků České školní inspekce, která přitom nezastírá, že školy problémy mají a mnozí učitelé ocení změnu vyhlášky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Podle ministerstva školství je letos evidováno dohromady 4172 základních škol, z nichž 329 je ryze speciálních. V minulém školním roce ubylo v porovnání s předchozím 17 speciálních škol. Z nich zaniklo pět, další byly sloučeny nebo si zřídily i třídy pro zdravé žáky.

Největší pokles byl zaznamenán ještě před plným startem inkluze. Ze statistik vypadlo 39 speciálních škol, ale to zejména kvůli opatření, v jehož důsledku přestaly být od září 2016 školy při zařízeních s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou považovány za speciální.

Letos je evidováno 4172 základních škol, z nichž je 329 speciálních. Před rokem jich zaniklo pět

„Ukázalo se, že ty řeči o zániku speciálních škol, které vedl například Václav Klaus ml., jsou nesmysl. Žádný záludný záměr zlikvidovat speciální školství nikdy nebyl,“ řekl Právu exministr školství Stanislav Štech, který se na analýze ministerstva podílel.

Častěji do poraden, přibylo diagnóz

Podle něj také nedošlo k hromadným přechodům dětí ze speciálních škol do běžných, ale spíš obráceně. To je prý dáno tím, že zákon a vyhláška vedly k tomu, že handicapy dětí byly přísněji hodnoceny. Jistá část tedy dostala u poradenských zařízení doporučení přejít do školy se specializovaným týmem. A když s tím rodič souhlasil, přechodu už nic nebránilo.

Tyto děti tam byly vždycky, jen dosud nebyly evidovány
exministr školství Stanislav Štech

Druhým dopadem pak bylo, že rodiče častěji začali hledat pomoc u poradenských zařízení, když si s dítětem nevěděli rady. Z toho důvodu výrazně přibylo v běžných školách dětí s diagnózou poruchy učení nebo poruchy chování. Ty představují většinu.

„Tyto děti tam byly vždycky, jen dosud nebyly evidovány a teď evidovány jsou. Je to tím, že se v poradenských zařízeních nastavil jemnější filtr na děti s těmito poruchami. Tím pádem mají školy nárok na podpůrná opatření,“ popsal Štech.

A díky lépe zacíleným podpůrným opatřením se rodiče častěji rozhodují dát svou ratolest do běžné školy, ačkoli poradenské zařízení mu diagnostikovalo určité problémy. Speciálních škol totiž není mnoho a jejich dostupnost se v různých lokalitách liší.

„Jsou lokality, kde je dojíždění do speciální školy velmi složité. Ne v každém kraji máme speciální školy pro autisty, pro děti se sluchovým, zrakovým postižením, zvlášť pak pro mentálně postižené. Některé kraje mají třeba většinu handicapovaných v běžných školách, ale to není ideologickou osvíceností, ale protože ty děti není kam dát,“ uvedl Štech.

Speciální školy od roku 2016 o část žáků přišly, konkrétně o 764, přičemž celkově počet žáků v základních školách vzrostl. Od školního roku 2016/17 z 906 188 na současných 940 928.

Vadí papírování

Inkluze ale také zajistila, aby speciální školy dosáhly na víc peněz tak, aby nebyly tolik závislé na počtu svěřenců. I do budoucna se počítá s navýšením výdajů na speciální školy. Celková reforma financování školství, která už je v běhu, má zajistit, aby žádná škola nebyla tolik závislá na počtu dětí. Školy pak nebudou muset tolik usilovat o umístění každého dítěte. Víc se má při rozdělování peněz zohlednit, kolik učitelé ve školách odučí hodin.

Podle Štecha neubývá speciálních škol zaměřených na zrakové a sluchové vady. Spíše změny dopadají na školy pro děti s lehkým mentálním postižením. „Od lékařů víme, že je jich obecně v populaci méně. A častěji se dostávají do kolonky ‚kombinované vady‘,“ poznamenal.

Česká školní inspekce, která každoročně provádí hloubkové analýzy školství, je přesvědčena, že nejsou výrazné změny ve výuce a jejích výsledcích patrné. Nicméně připouští, že problémy se začleňováním handicapovaných jsou. Ale zejména v administrativě.

„Lze konstatovat, že společné vzdělávání se daří školám realizovat poměrně úspěšně. Faktem však zůstává, že práce s dětmi a žáky s potřebou podpůrných opatření byla a je v mnoha ohledech významně komplikována zejména výraznou administrativou, která je na inkluzi navázána,“ napsal Právu zástupce šéfinspektora Ondřej Andrys.

Podle něj byrokracie tíží nejen učitele, ale i ředitele, ochromila i poradenská zařízení. Školám kromě toho chybějí speciální pedagogové, školní psychologové, kteří mají učitelům s každodenními problémy pomáhat. Občas prý drhne spolupráce kantorů s asistenty.

Pomoci by však podle inspekce měla novela vyhlášky, kterou bude vláda brzy řešit. Jednak zajišťuje, že asistentů v běžných třídách bude méně, oddaluje pravidelné kontroly stavu dítěte ze dvou na čtyři roky a umožňuje speciálním školám zaměřovat se na děti s různými typy handicapu. Výjimkou mají být školy pro mentálně postižené, které mají zůstat jednodruhové.

Reklama

Výběr článků

Načítám