Článek
Ibuprofen je nesteroidní protizánětlivé léčivo, které se používá na tlumení bolestí, zánětů či horeček. Existuje ve formě tablet, sirupů a léků pro lokální podání.
„Nová studie je pokračováním výzkumu, který nejprve započal u těhotných žen,“ vysvětlil podle americké televize CNN Bernard Jégou, spoluautor studie a ředitel Institutu výzkumu životního prostředí a ochrany zdraví se sídlem ve francouzském městě Rennes.
Vliv na novorozence
Jégou s týmem francouzských a dánských odborníků zkoumal účinky na zdraví, jestliže budoucí matka užívala jeden ze tří léků na bolest: aspirin, acetaminofen (paracetamol) a ibuprofen. Tyto dřívější experimenty ukázaly, že když je během těhotenství užívaly, všechna tři léčiva nějakým způsobem ovlivnily varlata narozených chlapců. Nejvíce právě ibuprofen.
Varlata neprodukují jen spermie, vylučují i testosteron, primární mužský pohlavní hormon. „Všechny tři léky narušují mužské hormony,“ potvrdil podle CNN David M. Kristensen, dánský spoluautor studie a vedoucí vědecký pracovník oddělení Neurologie v Kodaňské univerzitní nemocnici.
Dobrovolníci dostali dávku pro sportovce
Nesteroidní protizánětlivé léky jako ibuprofen často podle Jégoua užívají sportovci, včetně profesionálních fotbalistů. Hrozí jim tak zdravotní důsledky.
Vysoké dávky běžného léku konzumované dlouho mohou způsobit, že muži budou vystaveni většímu riziku problémů s plodností a dalším zdravotním problémům.
Výzkumný tým přijal 31 mužských dobrovolníků ve věku od 18 do 35 let. Z toho 14 dostalo denní dávku ibuprofenu, kterou mnoho profesionálních a amatérských sportovců užívá: 600 miligramů dvakrát denně. Dávka 1200 mg za den je maximální limit.
Zbývajících 17 dobrovolníků dostalo placebo, tedy neúčinnou látku, která je upravena do stejné formy jako lék. Používá se jako kontrolní vzorek při testování účinností medikamentů a terapeutických přístrojů.
Při krátkodobém užívání není účinek trvalý
U mužů užívajících ibuprofen po dobu 14 dnů se jejich luteinizační hormony, které vylučuje hypofýza a stimulují varlata k produkci testosteronu, srovnaly s hladinou ibuprofenu, který obíhal v krvi. Zároveň se snížil poměr testosteronu k luteinizačním hormonům, což je známkou dysfunkčních varlat.
Tato hormonální nerovnováha způsobila stav spojený se zhoršenou plodností, rovněž depresí a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních příhod – včetně srdečního selhání a mrtvice. Vysoké dávky běžného léku konzumované dlouho zkrátka mohou způsobit, že muži budou vystaveni většímu riziku problémů s plodností a dalším zdravotním problémům.
Pro malou skupinu mladých účastníků studie, kteří užívali ibuprofen jen krátce, je dle francouzského výzkumníka jisté, že účinky nejsou trvalé. „Nicméně není známo, zda je možné účinky dlouhodobého užívání ibuprofenu zvrátit,“ připustil Jégou.
Vysadit lék?
Erma Z. Drobnisová, profesorka reprodukční medicíny a plodnosti na americké University of Missouri, konstatovala, že většina léků není před uvedením na trh hodnocena z hlediska jejich vlivů na plodnost člověka.
Věří, že nová studie, ač není rozsáhlá, je důležitá, protože ibuprofen patří k často aplikovaným a jinak užitečným lékům. Doporučuje, aby muži, kteří se chtějí stát otci, lék na několik měsíců vysadili.
„Je třeba však udělat větší klinické studie,“ řekla. Jégou s tím souhlasí. Důležité je zejména ověřit účinky léčiva při nízkých dávkách.
William Colledge, profesor reprodukční fyziologie na britské Univerzitě v Cambridgi, který se nepodílel na výzkumu, doplnil: „Je to fascinující studie, která naznačuje, že muži musejí být opatrní při užívání vysokých dávek ibuprofenu po delší dobu."
V dalších studiích už by se vědci podle něj měli zaměřit na otázky prevence. „Na základě zjištěných údajů bych se osobně zdráhal užívat ibuprofen déle než 10 dní, které jsou obvykle uvedeny na obalu,“ uzavřel pro server listu The Guardian.
Reakce na studii
„Vypovídací hodnota závěrů uvedené studie je podle nás nízká, a to především z toho důvodu, že výzkum byl proveden na velmi malém vzorku 31 mužů, z toho účinnou látku ibuprofen užívalo 14 mužů. Studie se navíc nezabývala produkcí spermií, ani jinými přímými ukazateli mužské plodnosti,“ reagovala Novinkám za výrobce Sanofi-Aventis Kateřina Jíchová.
Loni v létě Novinky informovaly o zjištění izraelských vědců, že Evropanům značně ubývají spermie. Od roku 1973 do roku 2011 se počet spermií v mililitru spermatu mužů ze západních kultur propadl o 52,4 procenta. V Česku je nyní zhruba 15 až 20 procent párů neplodných. Sexuolog Michal Pohanka, přednosta sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nicméně uvedl, že plodnost českých mužů je stabilní. [celá zpráva]
