Evropanům povážlivě ubývají spermie

„Vzhledem k významu spermií pro mužskou plodnost a lidské zdraví je tato studie pro vědce a zdravotní úřady po celém světě naléhavým varováním,“ upozornil Hagaj Levine z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který výzkum vedl.

„Funkčnost spermií, jako je pohyblivost, ale i morfologické změny, v této analýze nebyly brány na zřetel,“ upozornil Artur Mayerhofer z biomedicínského centra Mnichovské univerzity, který se na vzniku studie nepodílel. „Zda z údajů vyplývá, že muži kvůli tomu skutečně přicházejí o plodnost, zůstává zatím nejasné,“ citovala jej agentura DPA.

Klesající počet spermií je podle Mayerhofera možná jen špičkou ledovce zdravotních problémů. Studie totiž poukazuje i na povážlivý trend růstu případů nádorů varlat, poruch sestupu varlat do šourku a dalších potíží včetně obecných souvislostí s nemocností a úmrtností.

„Tato jednoznačně vyznívající studie poprvé prokazuje, jak silný a nepřetržitý tento úbytek je,“ upozornila spoluautorka analýzy Shanna Swanová z Icahn School of Medicine v Mount Sinai v New Yorku. Swanová uveřejnila podobnou práci už v roce 2000, avšak pracovala s nižším počtem údajů.

Levineho tým nejdříve prošel 7518 studií s údaji o počtu spermií, následně podle přísných kritérií vyloučil všechny analýzy, které se týkaly například neplodných mužů či těch, u nichž byla zjištěna chronická onemocnění. Následně odborníci vyhodnotili 244 rozborů spermatu ze 185 studií, které se týkaly takřka 43 tisíc mužů.

Vědci zkoumané muže rozdělili do dvou regionů, a to na země západního stylu života, což je Evropa, Severní Amerika a Austrálie s Novým Zélandem, a na zbytek světa. Z výsledné statistiky vyplývá, že v letech 1973 až 2011 klesal počet spermií v mililitru spermatu západních mužů o 1,4 procenta ročně, zatímco v ostatních regionech světa nebyly žádné statisticky významné změny pozorovány.

V ČR je nyní zhruba 15 až 20 procent párů neplodných, na čemž se z jedné třetiny podílejí muži, ze druhé ženy a ze třetí jde o kombinaci různých faktorů. Přesto sexuolog Michal Pohanka, přednosta sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, říká, že plodnost českých mužů je stabilní a v dlouhodobém horizontu jsou dokonce údaje o tom, že by se mohla zlepšovat.

„V ČR se zlepšuje životní prostředí, jsou lepší výživové zvyky lidí, muži více dbají o své zdraví a to napomáhá k mírně optimistickým úvahám,“ řekl v úterý Právu Pohanka.

Nejčastější příčinou neplodnosti mužů bývá ale právě nízký počet spermií a kvalita spermií. Odborníci se shodují, že mezi faktory snižující jejich kvalitu patří znečištění prostředí, kouření, alkohol, stres, nezdravý způsob života a těsné spodní prádlo.

Sexuologický ústav opakovaně v letech 1999, 2013 a 2016 dělal výzkumy plodnosti mužů. Podle Pohanky vyšetření spermiogramu, jež je u nás nyní běžné, dříve nemělo jednotný standard, a tedy srovnatelnost. Proto mohly výsledky působit tak, že mužská plodnost i v Česku klesá.

Například průzkum z roku 1980 ukazoval průměrnou koncentraci spermií 40 miliónů na mililitr, v posledních letech to bylo ale 15 miliónů na mililitr. „Výsledky byly ovšem posuzovány podle různých kritérií. Dnes už jsou jednotné. A loni naměřená průměrná hodnota spermií mužů byla jednašedesát miliónů na mililitr, přičemž věk mužů pro první vyšetření pro neplodnost činil 34 let,“ shrnul Pohanka.

Odhadl přitom, že špatný spermiogram má u nás zhruba 10 procent mužů, což ale neznamená, že jsou úplně neplodní, protože pomocí asistované reprodukce a nejmodernějších metod i tak mohou zplodit potomka.

A je tu i projekt Muži činu, který umožňuje, aby si muži nechali spermie vyšetřit a stanovit spermiogram. Vyšetření vyjde zhruba na 800 korun.