Článek
Je třeba si uvědomit, že negativní reakce na vzniklou nepříjemnou situaci je nám automaticky vštípená. Rakouský neurolog a psychiatr Viktor Emanuel Frankl (1905–1997), autor světového bestselleru A přesto říci životu ano, tvrdil, že máme v každé životní situaci svobodu volby.
„Mezi podnětem a naší odezvou je prostor. V tomto prostoru si můžeme vybrat naši reakci,“ radil tento psycholog.
Vnitřní hra
„Jakkoli složitému momentu v životě čelíme, můžeme se vždy dobrovolně rozhodnout, jak na danou situaci zareagujeme. Odborně se tato možnost volby nazývá inner game, neboli vnitřní hra. Pokaždé tedy máme na výběr, na jak dlouho si necháme zkazit náladu a budeme své naštvání šířit dál,” vysvětlila pro Novinky dále Pečeňová jako doplnění k Franklovi.
Klíčové je podle ní uvědomění si konkrétních aspektů, které mohou pomoci chytit druhý dech a vnímat prohru jako nový start. Od situace je vhodné si dát několikadenní odstup a následně se zamyslet nad klíčovými otázkami, v čem nás vlastně posunula a v čem jsme díky ní nakonec lepší a silnější.
Pozitivní selhání?
Představme si situaci, že i přes dlouhodobou přípravu na vysněný obor se uchazeč na školu nedostal. „Kdo by něco takového v první chvíli nevnímal jako osobní selhání s fatálními následky?” položila si Pečeňová otázku.
„Případ, kdy se na situaci dokážeme podívat s nadhledem, a selhání vede v delším časovém horizontu k pozitivnímu rozuzlení, se nazývá pozitivní selhání,” uvedla.
Takovým je dle jejích slov i příklad farmaceutické společnost Pfizer, která se snažila objevit lék na kardiovaskulární onemocnění. Proto testovala na skupině pacientů prášek, který měl působit na tlak. Účinná látka však nefungovala, lékaři tedy zažádali o navrácení léčiv. Pacienti ale mezitím objevili příjemný vedlejší účinek.
„A tak sice firma nevynalezla lék na srdce, ale vznikl modrý prášek Viagra, který pomáhá sice trochu jinak, ale funguje,” poznamenala.
Proto je zároveň žádoucí zkusit si vzít příklad z někoho v našem okolí, kdo se nedostal napoprvé na vysokou, a přesto (nebo možná i právě proto) si našel jiné uplatnění.
Dát sám sobě zpětnou vazbu
Jak dát sám sobě zpětnou vazbu a vyhodnotit neúspěch? Lektorka doporučuje, že základ je vyhnout se takzvanému fixnímu myšlení a místo něj aplikovat růstové.
„Lidé s fixním myšlením věří, že úspěch je dílem vrozených vlastností, a je tedy dále neovlivnitelný. Takoví lidé často propadají skepsi, protože vlastní snaze přisuzují příliš malou váhu. Růstové myšlení funguje obráceně. Pokud jej aktivujeme, dokážeme vnímat zpětnou vazbu jako prostředek pro zlepšení, v úspěchu ostatních spatřovat inspiraci a celkově považovat úspěch za výsledek tréninku, našeho úsilí a odhodlání," řekla.
Právě houževnatost odlišuje podle Angely Duckworthové, profesorky psychologie na Pensylvánské univerzitě v USA, úspěšné lidi od těch neúspěšných. Nedávné studie ukázaly, že jen 25 procent pracovních úspěchů je způsobeno mírou IQ. Zbylé tři čtvrtiny ovlivňuje úroveň optimismu, společenská podpora, schopnost vnímat zátěž jako výzvu místo hrozby – a právě houževnatost.
