Hlavní obsah

Digitální výuka nejvíce pomáhá při hodinách matematiky a fyziky

Unikátní projekt Vzdělávání21, který ověřuje možnosti zapojení moderních technologií do výuky, dokončuje druhý rok pilotní fáze na pěti českých základních školách. Učitelé si chválí možnosti znázornění probírané látky prostřednictvím animací, videí a interaktivních prvků.

Digitální výuka nejvíce pomáhá při hodinách matematiky a fyziky

Podle průběžného hodnocení odborného garanta projektu, kterým je Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha, je přínos zapojení digitálních technologií a interaktivních prvků výuky nejzjevnější v předmětech, v nichž je možné znázornění probíraného učiva, využití videí, animací a interaktivních cvičení.

„Náš dosavadní výzkum ukazuje, že využití interaktivních výukových pomůcek je nejvíce přínosné v matematice a fyzice. Způsob a rozsah využití konkrétních technologií nicméně závisí především na osobnosti učitele a na momentální potřebě kombinovat tradiční výukové prvky s digitálními,“ říká Naďa Stehlíková, členka výzkumného týmu odborného garanta projektu.

Žáci jsou aktivnější a vzdělanější

Po osmnácti měsících realizace projektu potvrzuje většina učitelů, že využívání informačních technologií se u žáků projevuje pozitivně.

„Žáci v digitálních třídách jsou častěji a celkově aktivnější, pohotovější a počítačově gramotnější. Střídání různých aktivit přispívá k jejich koncentraci a zvýšení zájmu o práci v hodinách, což přispělo i ke zlepšení prospěchu v některých třídách,“ shrnuje pozitiva výuky Julie Růžičková, tisková mluvčí projektu.

Učitelům přibyla práce

S rozvojem využívání digitálních technologií a elektronického výukového obsahu se zvýšila časová náročnost při přípravě vyučovacích hodin. Učitelé však uvádějí, že díky moderním technologiím je příprava podkladů pro výuku efektivnější a mají nyní také lepší výstupy s ohledem na potřeby vzdělávacího procesu.

„Vyučující se může lépe soustředit na didaktickou část přípravy. Může vymýšlet nové metody a formu práce s informačními technologiemi, má více prostoru a možností pro individualizaci práce v hodině,“ zdůrazňuje Naďa Stehlíková.

Úkoly i testy v elektronické formě

Všichni učitelé zapojení v projektu využívají komplexní vzdělávací systém FlexiLearn, který jim umožňuje práci ve společném digitálním prostoru ve škole i doma. Žáci se učí z interaktivních učebnic v kombinaci s tištěnými, úkoly i testy odevzdávají elektronicky, využívají propojení s elektronickými slovníky a internetem.

Žáci v digitálních třídách jsou častěji a celkově aktivnější, pohotovější a počítačově gramotnější.
Julie Růžičková, tisková mluvčí projektu Vzdělávání21

„Pro učitele přináší tento systém profesionálně zpracovaný materiál, který si však mohou podle svých potřeb upravit nebo doplnit, ale také jej sdílet s žáky i dalšími učiteli,“ říká Jiří Havlík, koordinátor projektu.

Výuka se bude rozšiřovat i díky evropským fondům

Pilotní školy projektu Vzdělání21 plánují další rozšíření digitálních tříd v příštím školním roce.

„Model digitálních tříd se nám zatím velmi osvědčil, plánujeme proto další rozšíření o budoucí šesté ročníky školy,“ říká Miroslav Kůs, ředitel Základní školy L. Kuby z Českých Budějovic, která je v projektu zapojena druhým rokem.

Ze statistiky zveřejněné letos v dubnu ministerstvem školství vyplývá, že z celkového počtu 58 tisíc žádostí, takzvaných šablon, se více než 40 % (v objemu cca 1,8 miliardy korun) týká požadavků škol na financování informačních technologií. Ty mají přispět ke zkvalitnění výuky a její individualizaci nebo podpořit vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím digitálních technologií.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků