Hlavní obsah

Čínští vědci první změnili lidskou DNA, sklízí kritiku

– Kanton
Právo, aa

Skupina genetiků z čínské Sunjatsenovy univerzity v Kantonu jako první na světě provedla úspěšný genetický zásah do lidského genomu. Nová technologie, označená CRISPR, zvolený nebezpečný gen rozštěpí a neutralizuje.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Zásah do lidského genomu však vyvolal v západních odborných kruzích bouřlivou debatu. Nejprestižnější vědecké magazíny Nature a Science zprvu z etických důvodů odmítly studii publikovat, vyšla proto v časopisu Protein & Cell. Nature nyní přinesl komentář: „Tento výzkum je třeba zastavit,“ řekl časopisu Nature britský biolog Edward Lanphier. „Je nutné si ujasnit, kam míří a zda nemůže být zneužit.“

„Průlom, kterého dosáhli, jednou přinese prospěch celému lidstvu,“ brání ale výzkum profesora Chuang Jun-ťioua jeho kolega Čchen Kuo-čchiang z univerzity Cing-chua v Pekinu. Podle listu South China Morning Post dokázal kantonský tým vyřadit v DNA embrya gen zodpovědný za jednu formu dědičné leukémie, tzv. beta thalassemii. Ta narušuje tvorbu hemoglobinu.

Rovněž podle Čao Šʼ-mina z šanghajské univerzity Fudan na experimentech nebylo nic neetického. „Kolegové pracovali jen s embryi neschopnými života a zatím jsou nesmírně daleko od klinického či komerčního využití, ale cílené mutace lidské DNA jsou nevyhnutelné. Začalo to s rostlinami, pokračuje přes zvířata a dojde i na člověka,“ dodal.

Rizika tu jsou, připouští profesor

Sám profesor Čao, vedoucí objevitelského týmu, připouští rizika mutování lidského genomu. „I když se nám podaří odstranit to, co jsme potřebovali, může zásah vést k nečekaným důsledkům, které se mohou přenést na další generace.“ Během experimentů podle něj často docházelo k nechtěnému rozbití jiného genu. Pokračovat ve výzkumu genových modifikací na embryích je podle něj rozhodně třeba, ale za přísného odborného dohledu.

„Masívní a nekontrolované zásahy do DNA by mohly vést až ke zničení lidského rodu,“ varoval.

Odpor západních kolegů podle čínského listu pramení z jejich většího konzervatizmu a hlubší religiozity, zatímco východ se tradičně těší větší badatelské svobodě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám