Článek
Africký mor prasat patří k nejzávažnějším chorobám zvířat. Nemoc je rozšířená od Číny po Polsko, vakcína proti ní neexistuje.
Dánsko kvůli ní staví na hranicích s Německem plot, který má zabránit migraci nakažených divočáků. O podobném opatření dříve uvažovalo i Polsko na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou.
Prase jako trojský kůň
Brožův tým zkoumá právě širší společenské dopady nemoci, například to, jak se s ní potýkají evropští amatérští lovci, kterých je zhruba sedm milionů. Prase je podle Brože nyní vnímáno jako „trojský kůň“, který šíří nákazu napříč kontinenty.
V Česku se podařilo vymýtit africký mor prasat, pochlubili se veterináři
„Soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje se stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,“ vysvětlil Brož.
Mezinárodní spolupráce
Čtyřiačtyřicetiletý vědec získal doktorát na britské univerzitě v Cambridgi, jako postdoktorand působil na německém Max-Planckově Institutu pro sociální antropologii v Halle. Nyní pracuje v Etnologickém ústavu Akademie věd.
Dlouhodobě se zabývá výzkumem života obyvatel Altajské republiky na Sibiři. Současný projekt, který spojuje veterinární lékařství, myslivost a divoká prasata, rozpracoval s francouzskou antropoložkou Virginií Vatéovou a jejich postdoktorandy, všichni jsou financovaní pražskou Univerzitou Karlovou, AV ČR a institucí CEFRES (francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách sídlící v Praze).
Český mikrobiolog získal grant 2,5 milionu eur na lepší využití sluneční energie
Konsolidační granty slouží k podpoře kariéry vynikajících vědců, kteří již mají své výzkumné týmy a programy. Během pěti let je možné čerpat až dva miliony eur.
I loni tento grant získal jeden český vědec: historik Michal Frankl. Věnuje se tématu uprchlíků ve střední Evropě a Jugoslávii ve 20. století.
