Článek
V neděli 5. ledna severně od našeho území přesně ve 4 hodiny 1 minutu a 59 sekund SEČ vstoupil do zemské atmosféry větší úlomek meziplanetární hmoty, tzv. meteoroid, o hmotnosti několik set kilogramů.
Protože šlo o poměrně velké a docela soudržné těleso, které vstoupilo do atmosféry pod relativně malým úhlem 27 stupňů a s menší vstupní rychlostí (necelých 17 km/s), tento jev trval bezmála devět sekund.
„Meteoroid přitom uletěl světelnou dráhu, která byla 155 kilometrů dlouhá. To spolu s jeho velkou jasností byl hlavní důvod, proč upoutal takovou pozornost,“ uvedl Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, jehož sídlo v Ondřejově je centrem Evropské bolidové sítě, která těleso mapovala.
Průmět dráhy bolidu EN050120_030159 na zemský povrch. Poloha výrazného zjasnění bolidu je vyznačena kolečkem poblíž konce.
Světelná dráha bolidu s označením EN050120_030159, jak zjistili čeští astronomové, začala ve výšce 97 km severně poblíž německého města Chotěbuz (Cottbus) a pokračovala do Polska, kde nedaleko severně od města Hlohov (Glogów) explodoval a brzy nato i pohasl ve výšce necelých 26 km nad zemí.
V nejjasnější fázi letu bolid dosáhl absolutní jasnosti -17 magnitudy, což znamená, že jeho jasnost 100krát převýšila jasnost Měsíce v úplňku.
„Takto mimořádně jasný bolid, který nakrátko i osvítí okolní krajinu, je velmi vzácný. Z našich dlouhodobých zkušeností vyplývá, že četnost takto jasných bolidů nad územím střední Evropy není větší než v průměru jednou za několik let,“ doplnil Spurného kolega Jiří Borovička s tím, že v okamžiku, kdy těleso překročilo mez pevnosti a vybuchlo, se uvolnilo velké množství jeho hmoty.
Ta byla zčásti vyzářena, což způsobilo pozorované velké zjasnění bolidu. A zčásti v podobě malých, řádově gramových, maximálně desetigramových meteoritů mohla ve velkém počtu dopadnout na zemský povrch. Jen nepatrný zlomek původní hmoty přečkal rozpad tělesa a pokračoval ještě několik kilometrů, než zcela pohasl.
Dopadl v Polsku, hledání zatím neúspěšné
Podle tuzemských výpočtů může mít největší meteorit hmotnost kolem půl kilogramu a jednotky menších úlomků řádově deseti až stogramových se mohou nalézat ještě mezi oblastí malých gramových meteoritů a hlavním kusem.
Polohu a tvar pádové oblasti ovlivnilo silné proudění ve vysokých vrstvách atmosféry.
Znázornění pádové oblasti bolidu. Gramové meteority by měly být v jižní části (ohraničeno hnědě), hlavní kus by měl ležet v severovýchodní části (ohraničeno žlutě). Kruhový útvar vlevo nemá s dopadovou oblastí meteoritů nic společného, je to důl na měď.
Pádová oblast je velká, což je dáno nejistotou v určení výškového profilu proudění v atmosféře pro dané místo a čas, neznámými tvary meteoritů a různými bočními rychlostmi, které způsobily rozptyl malých meteoritů během výbuchu meteoroidu. Oblast leží na území Polska jihovýchodně od Hlohova.
Hledání meteoritů začalo již minulý týden, ale bylo dosud neúspěšné. Jen velmi malá část pádové oblasti se navíc dá systematicky prohledat.
Kudy letěl ve Sluneční soustavě?
Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze jen velmi málo skloněné k rovině dráhy Země kolem Slunce. V přísluní se pohyboval mezi drahami Země a Venuše, nejdále od Slunce se dostal prakticky do středu pásu planetek, tedy do oblasti ležící mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jeden jeho oběh kolem Slunce mu trval necelé tři roky.
V meteoritu našli hvězdný prach, který je mnohem starší než sluneční soustava
Jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházejícího ze střední části hlavního pásu planetek.
Úkaz zachytily zejména české stanice
„Vzácný přírodní úkaz byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou umístěny na 19 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3), v Rakousku (1) a v Německu (1),“ poznamenal Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR,
Jelikož bolid letěl severně od nás a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, máme optické záznamy z osmi stanic ležících na území ČR a po jedné z Rakouska a Slovenska. Nejdůležitější záznamy jsou podle Suchana ze stanic z Česka, které byly k bolidu nejblíže.
„Bolid byl zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami (DBK) na stanicích Ondřejov, Kocelovice, Kuchařovice, Svratouch, Churáňov, Přimda, Veselí nad Moravou a částečně i Červená hora. Máme snímky i ze vzdálenější stanice Martinsberg v Rakousku a Rimavská Sobota na Slovensku,“ popsal Suchan.
Například na úvodní fotografii článku je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala DBK na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Kocelovicích nedaleko Blatné v jihozápadních Čechách. Bolid zde letěl nízko nad severním až severovýchodním obzorem, začal slabě svítit v souhvězdí Kefea a po letu dlouhém devět sekund pohasl v souhvězdí Labutě.
