Hlavní obsah

Češi zachraňují vzácné dračince rumělkové na ostrově Sokotra

Právo, Miroslav Homola

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají zachránit endemické, nikde jinde se nevyskytující dřeviny na ostrově Sokotra, který je často nazýván Galapágami Indického oceánu.

Foto: archiv Petra Maděry

Dračinec rumělkový je pro ostrov typický. Nikde jinde neroste.

Článek

Za dvacet let jejich působení na ostrově, který patří Jemenské republice, bylo vysazeno více než deset tisíc stromů, zejména dračinců rumělkových, kadidlovníků či myrhovníků. Odborníci z Brna vybudovali školky, vyučili školkaře, čeští vědci podpořili založení několika stovek domácích a školních zahrad.

Ostrov Sokotra je z pohledu vědců unikátní lokalitou. Téměř každý druh zdejšího stromu neroste nikde jinde na světě. Kritická úroveň přirozené obnovy dřevin a stárnutí současné populace endemických stromů je způsobena zejména narůstajícím pastevectvím, což způsobuje závažné problémy.

Populace stromů stárne a škodí jí také stále častější a ničivější cyklóny. Stromům tak akutně hrozí vyhynutí. K likvidaci unikátních rostlin přispívá i významně se zvyšující životní úroveň ostrovanů včetně zdravotní péče a s tím související rychle rostoucí populace, která potřebuje pro svoji obživu mnohem větší množství pastvin, ze kterých začaly pod stády skotu mizet mladé stromy v ohromné míře.

Příroda si už sama nepomůže

„Aby byla změna stavu, o kterou se snažíme, tedy i záchrana rostlin, trvalá, je nutno naučit místní trvale udržitelnému způsobu hospodaření v lesích,“ popisuje záměry na Sokotře Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity v Brně, dlouholetý koordinátor projektu.

„S tím souvisí nové způsoby pastvy a chovu hospodářských zvířat, zejména koz, velbloudů, ovcí a krav. Dobytek se zde totiž pase zcela volným způsobem a likviduje veškeré přirozené zmlazení dřevin,“ pokračoval Maděra.

„V praxi to znamená, že je musíme naučit a přesvědčit o tom, že příroda není všemocná, jak se dosud domorodci domnívali, a že si bez jejich péče nedokáže pomoci. Tedy učíme je mimo jiné vysazovat nové stromy, přirozené mladé výhonky chránit proti okusu a podobně,“ dodal.

Skrývá botanická tajemství

Čeští lesníci na ostrově působí v rámci řady projektů zahraniční pomoci podpořených většinou ministerstvem zemědělství, Českou rozvojovou agenturou a dalšími agenturami ze zahraničí. Od počátku jsou platnou součástí týmu i studenti, kteří zde zpracovávají své závěrečné práce či se pod vedením zkušených pedagogů účastní realizací projektových záměrů.

Ostrov leží na pomezí Adenského zálivu a Indického oceánu a správně náleží Jemenu. Endemických rostlin je zde podle posledních poznatků téměř čtyřicet procent.

„Probádanost ostrova je velmi nízká a může se stát, že se zde například objeví byliny, které jsme sto let neviděli, ovšem to ještě neznamená, že zde vyhynuly,“ popsal Právu unikátnost prostředí ostrova Maděra.

Ostrov je dlouhý 135 kilometrů a široký 42 kilometrů. Situace je o to komplikovanější, že ostrov je biosférickou rezervací UNESCO, což znamená, že z něj nelze odvážet žádná semena či rostliny k případnému množení například ve skleníkových podmínkách mimo něj.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám