Článek
Podle Fennera, který se mimo jiné podílel na vývoji vakcíny proti neštovicím, je už příliš pozdě na to, aby se dalo něco zvrátit. A pozdě je kvůli důsledkům, k nimž vedla industrializace, která nastartovala antropocén, neboli věk člověka. Lidská civilizace pak svými účinky překonala vliv doby ledové nebo dopadů komet.
Změna klimatu je podle Fennera pouze počátkem konečné fáze, která pravděpodobně povede k vyhynutí lidstva. "Čeká nás stejný osud jako obyvatele Velikonočního ostrova," prohlásil uznávaný mikrobiolog citovaný v článku na webu Stanford University. Více lidí se podle něj musí dělit o stejné zdroje, kterých je tudíž méně. "Přijdou války o jídlo," předvídá Fenner.
Velikonoční ostrov je dnes znám hlavně kvůli obřím kamenným sochám hlav, které se dívají do dáli. Postavili je Polynésané, kteří se zde usadili v polovině prvního tisíciletí. Počet obyvatel na ostrově stoupal zvolna, ale v určitém okamžiku nastala populační exploze. Lidé postupně vykáceli lesní porost a nastartovali vymírání živočichů se zničujícími důsledky pro ně samé.
Paralely z historie
Ostrovní civilizace nakonec zkolabovala někdy po roce 1600, až nakonec zcela vymizela někdy v polovině 19. století. Také známý evoluční biolog Jared Diamond soudí, že paralely mezi tím, co se stalo na Velikonočním ostrově a co se děje dnes na této planetě jako celku, jsou "mrazivě zřejmé".
Podobné pesimistické názory jsou obdobou maltuziánství, které také zapomnělo vzít v úvahu důsledky technologických revolucí, jež mohou otevřít nové zdroje a nabídnout jejich efektivnější využívání. Podle této teorie růst populace a omezené zdroje vedou nevyhnutelně k válkám. Izolovaný tichomořský ostrov může sloužit v poměru k Zemi a lidstvu jen jako příměr do určité míry. Řada jiných uznávaných odborníků proto tak pesimistická není.
"Jiskřička naděje"
V reakci na Fennera profesor Stephen Boyden prohlásil, že on sám věří v to, že vědomí hrozícího problému otevře cestu k revoluční změně. Ovšem vědomí potřebných změn a dokonce existence revolučních technologií nemusí zkázu odvrátit. Nabízí se například příměr ke kolapsu říše římské, kterou nezachránilo, že objevila tak revoluční technologie, jako je výroba betonu nebo parní stroj. Evropským městům pak trvalo sedm století, než se přiblížily úrovni Říma.
"Je tu jiskřička naděje, že to stojí za to pracovat na řešení problému. Máme vědecké poznatky, jak to udělat, ale zatím chybí dostatečná politická vůle," poznamenal Boyden.