Hlavní obsah

Archeologové odhalili u Slaného unikátní pohřebiště z doby kamenné a železné

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Od loňského srpna do letošního května probíhal jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. Třináctikilometrový řez krajinou před výstavbou silnice I/16 Slaný – Velvary odkryl mimořádné sídlištní i pohřební nálezy z posledních 5000 let, tedy od pozdní doby kamenné až po počátek novověku. Informovala o tom Akademie věd ČR.

Foto: Archeologický ústav AV ČR

Část pohřební výbavy z období kultury se zvoncovitými poháry

Článek

„Ačkoli jsme provedli pečlivé vyhodnocení všech starších nálezů z celé oblasti, na které navázaly povrchové sběry a geofyzikální průzkum ještě před samotným začátkem stavby, šlo o náročný výzkum,” poznamenala jeho vedoucí Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Obtížný byl podle ní jak časově, tak i s ohledem na kvantitu a rozmanitosti nálezů.

Foto: ČSA a Archeologický ústav AV ČR

Raně až vrcholně středověké souvrství a novověký náhon v místě přeložky vodovodů u Velvar

Na skoro 13 kilometrech se ve spolupráci s odbornými pracovníky České společnosti archeologické během pouhých deseti měsíců nepřerušených terénních prací odhalilo téměř 2500 takzvaných archeologických situací – pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb, a to včetně náhonu z první poloviny 16. století našeho letopočtu.

Nejstarší případ využití zlata

Co se týká nálezů z pozdní doby kamenné, na jednom z úseků se prozkoumalo dosud nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (období zhruba 2500 až 2200 př. n. l.) na území Čech.

Ostatky zhruba 50 mužů, žen i dětí byly uloženy v hlubokých hrobech se stopami původní dřevěné konstrukce a s bohatou výbavou. Našly se i věci z doby bronzové.

Foto: Archeologický ústav AV ČR

Hluboký hrob z období kultury se zvoncovitými poháry

Výbava se skládala většinou z keramických nádob, doprovázených měděnými dýkami, kamennými hroty šípů a další lukostřeleckou výbavou – takzvanými nátepními destičkami – v případě mužů a kostěnými knoflíky, jantarovými šperky, měděnými ozdobami a zlatými spirálkami u žen.

Na našem území se podle archeologů jedná o nejstarší případ využití tohoto drahého kovu.

Ze starší doby železné v době bylanské kultury (období 8. až počátek 6. stol. př. n. l.) pochází další zajímavé pohřebiště, ze kterého je patrné společenské rozvrstvení, jelikož část hrobů představují žárové pohřby, místy s množstvím kovových artefaktů.

Odhalilo se též 19 takzvaných komorových hrobů, již v pravěku vykradených – s pozůstatky původní bohaté výbavy, keramickými nádobami a se zbytky čtyřkolých vozů.

Foto: Archeologický ústav AV ČR

Část odkrytého komorového hrobu s keramickou výbavou ze starší doby železné

„Momentálně probíhající laboratorní zpracování a vyhodnocení rozličných nálezů z kamene, kovů i organických materiálů zabere mnohem více času než mnohdy kvůli klimatickým podmínkám náročný terénní výzkum,” vysvětlila Malyková.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám