Hlavní obsah

Archeologický nález z Olomouce potvrdil dávné šíření syfilidy

Právo, Miloslav Hradil

Na syfilis, chorobu šířící se v Evropě od konce 15. století, narazili odborníci při antropologické analýze kosterních pozůstatků objevených v minulých letech při záchranném výzkumu na Křížkovského ulici v centru Olomouce.

Foto: NPÚ Olomouc

Nález hrobu se značně deformovanými kostmi zaujal odborníky již v terénu.

Článek

„Analýza sice ještě není u konce, ale již přinesla zajímavá zjištění – jako například doklady různých chorob našich předků,“ řekl Právu mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Pandemické šíření syfilidy od raného novověku neodpovídá počtu archeologických dokladů. Těch je známo poměrně málo.

„Příkladem nálezů je hrob se značně deformovanými kostmi, který nás zaujal už v terénu. Jak ukázala analýza, šlo o jedince nakaženého syfilidou,“ uvedl Lukáš Šín z Archeologického centra Olomouc, který provádí analýzu.

Infekcí byla podle něj zasažena téměř celá část dochovaného skeletu horních a dolních končetin spolu se žebry, a to v podobě zánětu povrchových obalů kosti.

„Ten způsobil nejen zbytnění kostí, ale především značné bolesti postiženému jedinci,“ vysvětlil.

Nemoc rozšířili vojáci

Za masivním rozmachem infekce syfilis stál od konce 15. století pohyb vojsk účastnících se bojů francouzského krále Karla VIII. o neapolský trůn. Jako u jedné z mála specifických infekčních chorob se její průběh projevuje na lidských kosterních pozůstatcích.

Foto: NPÚ Olomouc

Archeologové odkryli při výzkumu stovky hrobů.

Pandemické šíření syfilidy od raného novověku však podle odborníků neodpovídá počtu archeologických dokladů. Těch je známo poměrně málo. Je to dáno mj. tím, že syfilida se projevuje na kostře až v konečném stadiu nemoci, zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla.

„Této fáze se ale velká část nakažených nedožila nejen v 15. století, ale ani ve stoletích pozdějších,“ konstatoval Šín s tím, že olomoucký nález je tak ojedinělý.

Při výzkumu, který v Křížkovského ulici probíhal v letech 2015 až 2017, byla kromě jiných mimořádných nálezů například z období raného středověku prozkoumána také část hřbitova, který se nacházel kolem bývalého gotického kostela sv. Petra a Pavla, zbořeného v roce 1792. Samotný hřbitov byl zrušen už roku 1784, nicméně nejstarší hroby pocházejí z průběhu vrcholného středověku.

„Výzkum odkryl celkem 98 hrobů na současném nádvoří děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého, dalších 486 hrobů bylo prozkoumáno v nově budovaném suterénu pod severním křídlem budovy. Jedná se tak o největší archeologicky zkoumaný hřbitov v intravilánu města na střední Moravě,“ konstatoval Staněk.

V některých hrobech byly nalezeny součásti oděvu nebo pohřebního rubáše jako spínadla, knoflíky, opaskové přezky nebo čelenky; zejména v barokních hrobech pak byly také četné milodary – křížky, růžence, medailony či škapulíře. Po ukončení výzkumu byl v dlažbě nádvoří na adrese Křížkovského 10 vyznačen i půdorys gotického kostela sv. Petra a Pavla.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám