Hlavní obsah

Práce snů. Češi pomáhají stavět největší suchý tobogan na světě

Právo, Vladimír Klepáč

Měl by stát v jednom ze zábavních parků v Jižní Koreji a se svými 220 metry by měl být největším suchým toboganem světa. S jeho stavbou, ale i s vybudováním dalších těchto gigantů pomůže nový český specializovaný software. Jde o světovou novinku schopnou předem určit, které části toboganu, a to zejména zatáčky, jsou nebezpečné. Jeho tvůrci mají doslova práci snů. Kvůli tvorbě programu jezdí na skluzavkách, znovu a znovu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Známí se na mě dívají trochu divně, když jim říkám, že jsem se v jednom dni projel třeba patnáctkrát. Upřímně řečeno, někdy jsem z toho otlučený. K získání mé práce stačí mít jen dobré známky z matematiky, fyziky a znát dynamiku,“ řekl Právu s úsměvem Stanislav Věchet z brněnského Vysokého učení technického (VUT), specialista na mechaniku těles.

Třebíčská firma Alfeko jej před časem oslovila s žádostí o vytvoření speciálního počítačového programu, který by pomohl navrhovat ve virtuálním světě suché skluzavky.

Jsou vyrobeny z nerezového plechu a klouzat se v nich lze ve speciálních textilních vacích, přičemž nejdelší z nich v Česku má sto metrů. Je součástí rozhledny Stezka v oblacích na Dolní Moravě.

První svého druhu

„Naše tobogany jsou na celém světě, ale dosud jsme je vyráběli tak trochu na koleně. Vyráběli jsme si modely. Zkoušeli jsme jednotlivé části nových toboganů a zařazovali jsme do těch nově stavěných hlavně prvky, které jsme bezpečně znali z minulosti,“ uvedl vedoucí konstruktér firmy Tomáš Veselý.

„S tím si už ale nevystačíme. Rozhodně ne v projektu z Jižní Koreje. Jde o první software svého druhu,“ dodal. U nově navrhované skluzavky je hned několik problémů. V první řadě musí být bezpečná a ve druhé nebude v kopcovitém terénu a musí mít takový sklon, aby v ní ani ti nejmenší nezůstali někde na půli cesty.

„Nový program jsme vyvinuli s využitím skluzavky na Dolní Moravě a toboganu v brněnském Brunoparku. Zjednodušeně řečeno jsme si při každé jízdě vezli přístroj s devítiosým senzorem. Místo dětí jsme posílali na dráhu senzory zabalené v desetikilogramových pytlích,“ řekl Věchet.

Senzor sesbíral data. S jejich pomocí byl vytvořen systém, který umožňuje v počítači vytvořit tobogan a v tomto virtuálním prostředí jej odzkoušet a upravit. Samozřejmě jde o to, aby byl bezpečný pro zástupce všech generací.

Program je v podstatě hotov. Upravuje se na něm uživatelské rozhraní a třebíčská firma čeká na data z něj. Právě ta rozhodnou o tom, zda získá zakázku na vybudování největšího suchého toboganu světa.

Reklama

Výběr článků

Načítám