Čchang-e 4 přistála 3. ledna letošního roku ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemské družice. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.

Historický průlom. Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce

Aitkenova pánev je podle vědců stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, a je tak jedním z největších kráterů ve sluneční soustavě. Právě její vznik mohou nové poznatky pomoci odhalit.

Horniny s odlišným chemickým složením

Sonda též donesla na lunární povrch vozítko Nefritový králík 2, které identifikovalo kameny s jiným chemickým složením než jakékoliv jiné horniny nalezené na Měsíci.

Na základě prvních analýz z infračerveného spektrometru by měly vzorky obsahovat minerály olivín a pyroxen, které odpovídají předpokládané skladbě lunárního pláště.

Snímky prozkoumávaného lunárního povrchu

Měsíc se podobně jako Země skládá z jádra, pláště a kůry. Pokud by dávný asteroid opravdu pronikl až do pláště, tedy druhé vrstvy, musel by před tím prorazit 50 kilometrů silnou kůru Měsíce.

Data zaslaná Nefritovým králíkem 2 mohou vědcům pomoci objasnit chemické a mineralogické složení lunárního pláště i vznik a evoluci samotného Měsíce. Jeho odvrácená strana není ze Země vidět vlivem takzvané vázané rotace a povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.

Přistávací modul sondy Čchang-e 4

Přistávací modul sondy Čchang-e 4

FOTO: Profimedia.cz

Nové poznatky ve středu vydali vědci z Čínské akademie věd v odborném časopise Nature. Do budoucna chtějí horniny dál studovat a chystají i misi, která by vzorky dovezla na Zemi, kde by je bylo možné zkoumat v laboratorních podmínkách.

Do konce letošního roku navíc Číňané plánují dopravit další sondu na Měsíc, Čchang-e 5, která má získat vzorky na lunární přivrácené straně.