Bekem představené výsledky zachycují počty lidí, kteří začali poprvé na vysoké školy chodit v roce 2010 a do konce roku 2017 studia nedokončili.

V zahraničí je neúspěšnost výrazně nižší

„Téma neúspěšnosti je pořád v českém akademickém prostředí vnímáno jako poměrně nevýznamné. Má ale rozměr ekonomický, dochází ke škodám. Vysoké školy drží kapacity poslucháren a učitelů, které nejsou efektivně využity. Studenti ztrácí rok života a mohli by přitom studovat to, co je pro ně vhodnější,” uvedl Bek.

Podotkl, že na zahraničních univerzitách se neúspěšnost v bakalářském studiu pohybuje třeba kolem pěti či šesti procent.

Celá řada akademiků je přesvědčena o tom, že symptomem kvality školy je to, kolik studentů vyhodí v prvním ročníku.Mikuláš Bek

Na Masarykově univerzitě nepostoupilo do druhého bakalářského ročníku 39 procent těch, kteří začali se studiem v roce 2016. V magisterském studiu to bylo 17 procent a návazném magisterském studiu pětina.

Masarykova univerzita v Brně

Masarykova univerzita v Brně

FOTO: Masarykova univerzita

Na Univerzitě Karlově v prvním ročníku neuspělo 34 procent posluchačů v bakalářských programech, pětina v magisterských a 16 procent v následných magisterských. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze vypadlo z bakalářského studia v prvním ročníku 44 procent studentů, v návazném magisterském studiu pak 13 procent.

„Celá řada akademiků je přesvědčena o tom, že symptomem kvality školy je to, kolik studentů vyhodí v prvním ročníku, v prvním a druhém semestru,” podotkl Bek.

Maturanti nemají vždy jasno, co chtějí dělat

Neúspěšní studenti jako důvod odchodu ze školy uváděli nejčastěji časovou náročnost studia, nemožnost skloubit vzdělávání s prací, nedostatečnou motivaci, ale také nenaplněné představy a přesun do vhodnějšího oboru.

Řada maturantů nemá totiž o svém budoucím zaměření ještě úplně jasno. Malá neúspěšnost je naopak na medicíně či na právech, byť subjektivně „těžších školách”. Fakulty ale často vybírají jen část z uchazečů. Ti navíc vědí, že se chtějí stát lékařem či právníkem.

Velká neúspěšnost je naopak na filozofické či ekonomické fakultě. Řada studentů se tam zapíše do dvou oborů, dokončí pak jen jeden.

První ročník na „rozkoukání”?

Podle končícího rektora brněnské univerzity mohou ke zlepšení situace přispět samy školy, ale i případná změna vysokoškolského zákona. Nyní musí vysoká škola studenta přijmout do studijního programu. Na většině západních univerzit se uchazeči dostanou na školu, pak se rozhodují. Bek řekl, že i prvorepublikové školy braly studenty na fakultu.

„Špičkové univerzity dobře vědí, že je lepší studenty nechat vyzkoušet si, co jim jde víc. Mají pak první rok započtený a neztrácejí ho. V prvním ročníku učí nejlepší profesoři, nobelisté, kteří umí nadchnout,” dodal rektor.

Několik univerzit společně připravilo materiál s podněty k novele vysokoškolského zákona, která začala platit v roce 2016. Zástupci škol o případných úpravách jednají s ministerstvem školství.

Masarykova univerzita si může schvalovat své studijní programy

MUNI podle prorektorky Markéty Pitrové už změnila studijní a zkušební řád i přijímací test studijních předpokladů. Do něj zařadila angličtinu. V ní totiž posluchači musí často hledat informace. Škola založila poradenské centrum, kde mohou zájemci s odborníky probrat své představy. K dispozici je i psycholog.

Univerzita dokončila popis bakalářských programů. Teď pracuje na popsání magisterských oborů. Šíření informací má podpořit kampaň.