Změna by ulevila zejména rodinám na venkově, jejichž dětem handicap neumožnil navštěvovat běžnou školu a které musí putovat do své vzdálené speciální školy anebo dokonce přespávat v internátech. Ale také některým školám by odpadly existenční problémy.

„Jsou lokality, kde je obrovský problém zřídit školu pouze jednodruhovou, protože nemohou naplnit kapacitu. Pokud by však škola mohla mít třídy třeba pro děti autistické, jinou pro LMP, tak se snáz takové speciální zařízení udrží,“ řekl Právu Stanislav Štech, odborník na pedagogickou psychologii a bývalý ministr školství za soc. dem.

Podle informací Práva i současný ministr školství Robert Plaga (ANO) na změně vyhlášky s tímto záměrem trvá.

Jenže návrh má i svá skrytá proti, na kterých ztroskotal před rokem a půl i Štechův totožný návrh. Neuspěl s ním u ministerstva spravedlnosti, u Legislativní rady vlády ani u ombudsmanky.

„Velmi nerad, ale také jsem musel připustit zvažování této varianty, ale nakonec mi to v připomínkovém řízení zatrhli. A ty argumenty jsou platné a stojí na tom, že by to umožnilo nerespektovat pravidla, tedy smíchat děti s různým postižením v jedné třídě,“ uvedl Štech.

Pravidla prý porušují hlavně zřizovatelé

Přestože třídy by měly zůstat oddělené, mohlo by dojít k tomu, že ve třídě pro LMP by byly i třeba děti s tělesným postižením nebo zmiňovaní autisté. Ti mohou mít i třeba vysoké IQ, ale ve třídě, kde se učí podle programu pro LMP a nároky na děti jsou minimální, by své schopnosti rozvíjeli těžko.

Takovéto nesrovnalosti se totiž dějí už dnes. „Z terénní analýzy inkluze víme, že je pořád tendence pravidla nějak nerespektovat, nějak si ulevit a dostat do speciální třídy či školy i děti, které tam tak úplně nepatří. Nebo se tam vyskytují děti, které nemají vůbec žádné doporučení,“ popsal Štech.

„Nikdo mi to nikdy nepotvrdil konkrétně, ale neformálně mi bylo řečeno, že na obcházení pravidel mají zájem především zřizovatelé, aby se škola nemusela zrušit,“ dodal.

Asistenti ve školách
Problémovým dětem pomáhá ve školách 17 700 asistentů

Ve speciálních třídách může být v současnosti šest až 14 dětí, ale nejčastějším modelem je podle Štecha třída o osmi až devíti dětech. Jakmile se do ročníku přihlásí jen pět dětí s určitým typem handicapu, může ji zřizovatel zavřít a děti přesunout jinam.

„Anebo si řekne ‚hele, tady máme jednu poruchu chování, jednoho autistu, tak to doplníme a máme jich rovnou sedm‘. Toto už nikdo nezkontroluje, protože Česká školní inspekce nemůže sledovat všechno,“ vysvětlil Štech.

Podle něj u ohýbání předpisů občas sekundují i poradenská zařízení, jejichž pracovníci mají někdy osobní vazby s lidmi ze speciálních škol.

Proto je podle Štecha nutná zvýšená obezřetnost. Sám by v návrhu zákona upřesnil, že zrušení jednodruhovosti by bylo možné pouze v případech, kdy lze na základě podkladů z krajů prokázat, že na vzdělávání a vývoj dětí má zjevně negativní dopady fakt, že místní speciální škola je jednodruhová.

„Například na Orlickoústecku v Pardubickém kraji vám řeknou, že za horami je problém, aby rodič denně vozil dítě sto kilometrů do školy, nebo ho musí dát do internátu jenom proto, že jednodruhová škola pro autisty je pouze tam,“ přiblížil. V takových případech by podle něj měla být možnost, aby si škola mohla zřídit více jednodruhových tříd.

MŠMT: Na prvním místě je nejlepší zájem dětí

Resort školství na dotaz Práva nesdělil nic určitého. „Ministerstvo v současnosti novelu vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných finalizuje. O výsledku a vypořádání připomínkového řízení jsou vedena individuální jednání,“ napsal Právu mluvčí Ondřej Macura.

Podle něj „konečné znění vyhlášky bude upraveno tak, aby byl na prvním místě zřetelný prospěch a nejlepší zájem všech dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“.