„Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní,“ popsal fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Při pozorování v těchto hodinách v noci z pátku na sobotu nebude podle astronomů vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci, hlavně tedy v časných ranních hodinách, zazáří nad českým nebem. Vidět bude především daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění až 90 meteorů v hodině.

Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.Petr Horálek

Aktivita roje je ale slaběji patrná již od 7. prosince, kdy Země začala procházet proudem meteoroidů, a v průběhu dalších dní pozvolně stoupala. Poslední meteory roje půjde spatřit ještě 17. prosince.

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu. Tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“.

Název roje Geminidy vznikl od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo, takzvaný radiant, východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí: Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc.

Roj pochází z planetky

První zprávy o roji Geminidy jsou z roku 1862. Tehdy byl však velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990.

„Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet,“ poznamenal Horálek.

Maximum Geminid v roce 2015 nad čínskou observatoří Xinglong. V pravém horním rohu se rozkládá výrazné souhvězdí Orionu.

Maximum Geminid v roce 2015 nad čínskou observatoří Xinglong. V pravém horním rohu se rozkládá výrazné souhvězdí Orionu.

FOTO: Steed Yu, NightChina.net

Ledoprachové částice, které hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí ono nebeské divadlo, pocházejí z tělesa 3200 Phaethon. Nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá kometa, avšak 3200 Phaethon je drolící se planetka.

Jelikož je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž asteroid minul Zemi ve vzdálenosti 18 milionů kilometrů.

Další – z astronomického pohledu těsné – průlety nastanou v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od nás budou dělit pouhé tři miliony km. Srážka se Zemí ale nehrozí.

Další roj hned počátkem roku

V průběhu noci maxima Geminid kromě meteorů bude možné sledovat i zimní souhvězdí nebo fotogenické přiblížení Měsíce v první čtvrti k planetě Mars.

„Dalšího aktivního roje se dočkáme už na počátku příštího roku, kdy budou v noci ze 3. na 4. ledna 2019 vrcholit každoroční Kvadrantidy. Při jejich pozorování vůbec nebude rušit Měsíc a hlavně v ranních hodinách 4. ledna by mohlo zazářit na 80 meteorů za hodinu. Geminidy budou mít ty úplně nejideálnější pozorovací podmínky až v prosinci roku 2020,“ uzavřel Horálek.

Loňský nejsilnější roj Geminid disponoval velmi solidními podmínkami pro sledování. [celá zpráva]