Ve zkoumané hrobce ve venkovské oblasti západního Švédska bylo pohřbeno 78 lidí. Když odborníci odebrali vzorek DNA ze zubu jedné z pochovaných žen, zjistili, že byla nakažena morem. Bakterii způsobující mor zaznamenali i u dalšího člověka na stejném pohřebišti.

„Je to nejstarší případ moru, který pravděpodobně sehrál významnou roli v poklesu počtu obyvatelstva,“ shrnul dánský vědec Simon Rasmussen z Kodaňské univerzity.

Téměř stoprocentně smrt

Všechny formy moru způsobuje bakterie Yersinia pestis, kmen nalezený u Gökhemu ale nese genetické známky plicního moru, který se přenáší kapénkovou infekcí a je mnohem nakažlivější než septický a dýmějový mor.

Úmrtnost na plicní mor v případě neléčení je téměř stoprocentní. Epidemie dýmějového moru si od 14. století v Evropě vyžádala až 200 milionů lidských životů.

Podle Rasmussena se mohl mor poprvé mezi lidmi rozšířit v rozsáhlých neolitických sídlištích, která se zhruba před 6000 roky začala stavět v oblasti dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska. Tato sídliště měla 10 až 20 tisíc obyvatel, kteří žili v otřesných hygienických podmínkách v blízkém kontaktu se zvířaty, čímž se vytvořily ideální podmínky pro přenos infekce.

Stáří moru 5700 let?

Dle studie zveřejněné v časopise Cell se v euroasijských velkých sídlištích mor patrně poprvé vynořil před 5700 roky a poté se šířil do všech stran po obchodních stezkách. Tento scénář by mohl objasnit pokles počtu obyvatel v Evropě zhruba před 5500 lety i to, proč byla zmíněná obří sídliště opuštěna a do základů vypálena.

Epidemie moru, kterou vědci předpokládají, by mohla vysvětlit i to, proč migrující sběrači z euroasijských stepí byli v té době schopni s takovou lehkostí proniknout do Evropy.

Jiná zpráva, že morová epidemie vypukla dříve, než si dosud vědci mysleli, přišla už v červnu z Ruska. Daný objev stejné bakterie Yersinia pestis měl být starý „jen“ 3800 let. [celá zpráva]

Nová zjištění ze Švédska tak přinášejí podstatnou změnu.