Badatelé z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a německého výzkumného ústavu Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ Halle analyzovali dlouhodobě měřená data o stavu početností denních motýlů na 245 místech Německa.

Cílem práce bylo vyhodnotit efektivitu ochrany v chráněných územích oproti územím volné krajiny, která chráněná nejsou. Nakonec zjistili, že za 11 let kleslo druhové bohatství motýlů u našich západních sousedů o zhruba 10 procent.

„Motýli představují velmi významnou indikační skupinu hmyzu a dobře odráží celkové trendy, které probíhají v přírodním prostředí," poznamenal k tomu Tomáš Kuras ze zmíněné katedry ekologie.

V nechráněných oblastech mizí stejně

Desetiprocentní pokles počtu druhů motýlů je podle Kurasova kolegy Stanislava Rady výrazný a nepříznivý trend, který svědčí o zásadní proměně přírody v posledních dekádách. Velmi překvapivé bylo zjištění, že tendence poklesu druhového bohatství motýlů je v podstatě totožná v chráněných i nechráněných územích.

„Jediný rozdíl je v tom, že v chráněných územích začíná klesající trend na vyšších druhových počtech. Z toho vyplývá, že efektivní ochrana biologické rozmanitosti se nám bohužel stále nedaří," upozornil Rada.

ČTĚTE TAKÉ:
Trumpova zeď může ohrozit život ve volné přírodě. I vzácné motýly

Hlavní závěry studie zaměřené na druhovou rozmanitost motýlů v Německu budou dle Kurase zřejmě přenositelné též na situaci v Česku, kde však podobná data o vývoji počtu druhů motýlů v přírodě nejsou dosud k dispozici.

Podle vědců zatím není jasné, zda se o přírodní bohatství, které je součástí kulturního dědictví, nedaří náležitě starat kvůli neadekvátní péči o síť chráněných území, nebo hrají roli i globální změny životního prostředí a struktury krajiny. „Odpovědět na tyto otázky se budeme snažit najít v příštích letech," uzavřel Rada.

Výsledky výzkumu publikoval také prestižní odborný časopis Diversity and Distributions.