„Právě jsme dorazili,“ oznámil v pondělí úřad NASA. Sonda o velikosti většího osobního auta byla od asteroidu vzdálená jen 19 kilometrů.

V příštích dnech se robotický průzkumník k planetce ještě více přiblíží a 31. prosince se dostane na její oběžnou dráhu. Žádná vesmírná loď dle AP nikdy tak malé těleso neobíhala – Bennu má na délku jen zhruba 500 metrů.

Umělecká představa sondy OSIRIS REx u asteroidu Bennu

Umělecká představa sondy OSIRIS REx u asteroidu Bennu

FOTO: NASA

Zpět na Zemi má být v roce 2023

Na cestu se zařízení OSIRIS-REx vydalo 8. září 2016, kdy ho do kosmu vynesla raketa Atlas 5.

Jeho mise u Bennu je rozdělena na devět fází. Ta první, kterou bylo přiblížení se k planetce, byla v pondělní úspěšně dokončena. Následně sonda zahájila další fázi, kterou je předběžný průzkum a mapování tělesa.

Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Další části mise zahrnují například navedení sondy na oběžnou dráhu kolem planetky, podrobný průzkum, zkušební přiblížení a nakonec odběr vzorků v červenci roku 2020. Při něm se sonda těsně přiblíží k planetce a pomocí sběrné hubice, která se na asi pět sekund přisaje k povrchu, odebere vzorky.

Mise u Bennu skončí v březnu 2021, kdy sonda zamíří zpět k Zemi. Na ni pak vystřelí kapsli se vzorky, která v září 2023 přistane v utažské poušti. Alespoň tak hovoří plány.

Planetka Bennu

Planetka Bennu

FOTO: NASA’s Goddard Space Flight Center Conceptual Image Lab

Vědci mají o materiál z Bennu značný zájem, neboť jim má umožnit zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa totiž s sebou v dávné minulosti při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Budoucí riziko?

Popisovaný asteroid Bennu patří z pozemského pohledu k nejrizikovějším vesmírným útvarům. Existuje totiž hrozba, že by 21. září roku 2135 mohl do modré planety narazit.

Vědci by jej rádi vychýlili z nebezpečné trajektorie, ale připouštějí, že na to stávající technologie asi nestačí. Za více než sto let by problém mohl vyřešit jaderný úder. [celá zpráva]