Odpověď na to, který rok v dějinách byl tím nejničivějším annus horribilis (strašlivým rokem), hledali v minulosti mnozí historici, politici i filozofové. Podle McCormicka lze prý nyní zodpovědně říct, že to nebyl ani rok 1349, kdy vypukla v Evropě velká epidemie moru, ani rok 1918, kdy epidemie španělské chřipky zabila po celém světě 50 až 100 milionů lidí.

Rok 536 totiž oba zmíněné letopočty značně předčí, napsal časopis Science Magazine. „Byl to začátek jednoho z vůbec nejhorších období, v němž se člověk mohl ocitnout, jestli ne ten vůbec nejhorší rok,” uvedl McCormick.

Proč temné období nastalo

To, že v dějinách raného středověku se od poloviny šestého století hovoří o „temném období”, je známá věc. Vědci ale nyní s jistotou potvrdili, proč toto temné období nastalo.

V první polovině roku 536 vybuchla na Islandu sopka, erupce zahalila celou severní polokouli na dlouhé měsíce zplodinami a kouřem. Celá Evropa i část Asie potemněly a teploty v létě klesly k 1,5 až 2,5 °C.

V roce 2013 odborníci díky vrtu odebrali ze švýcarského ledovce 72 metrů dlouhý sloupec ledu, který zrcadlí posledních 2000 let lidských dějin. Pomocí laseru jsou z něj schopni řezat vzorky o tloušťce 120 mikronů, tedy zhruba jako lidský vlas, a analyzovat jejich složení.

Přítomnost různých chemických prvků, prachu či příměsí pak dokáže napovědět mnohé o klimatických podmínkách nebo meteorologických událostech.

Díky analýzám dospěli k závěru, že v první polovině roku 536 vybuchla na Islandu sopka a její masivní erupce zahalila celou severní polokouli na dlouhé měsíce zplodinami a kouřem. Protože mrak nepropustil sluneční paprsky, celá Evropa i podstatná část Asie skutečně doslova potemněly a teploty v létě klesly k 1,5 až 2,5 stupně Celsia. Na mnoha místech i přes léto sněžilo.

Cesta ke hladomoru a pak i k prosperitě

Nízké teploty zničily veškerou úrodu nejen v Evropě, ale i v Číně nebo Mezopotámii, což vedlo ke hladomoru. Navíc v letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci znovu zhoršily. V roce 541 k tomu propukla epidemie takzvaného justiniánského moru, která zabila polovinu populace tehdejší byzantské říše.

Hospodářská stagnace trvala téměř celé jedno století. Teprve kolem roku 640 našli glaciologové, které vedl profesor Paul Mayewski z univerzity v americkém Maine, ve vzorcích ledovce příměsi olova, což podle nich ukazuje na rozšíření dolování a tavení stříbra. Právě to pak vedlo k většímu bohatství a prosperitě starého kontinentu.

Různá zkoumání událostí souvisejících s vulkanickou činnosti, ať už z jakéhokoli úhlu pohledu, mohou přinášet skutečně pozoruhodná zjištění. Říjnový objev italských archeologů tak například zpochybňuje zažité datum zkázy Pompejí a posouvá ničivý výbuch sopky Vesuv o dva měsíce dopředu. [celá zpráva]