Studie vznikla díky 232 vzorkům získaných od severních, jim geneticky nejbližších bílých jižních nosorožců a muzejních exponátů. Analýza vzorků potvrdila šanci získat v budoucnu prostřednictvím umělé reprodukce početné stádo severních nosorožců. Ti si zachovali dostatečný genetický potenciál. Nedostatečná genetická variabilita znamená degeneraci a zánik.

„Před sto lety žily v přírodě tisíce bílých severních nosorožců. Jejich genetická variabilita byla srovnatelná s rozmanitostí vzorků, jež jsou nyní k dispozici,“ vysvětlil Jan Stejskal ze Safari Parku Dvůr Králové.

„Potvrdilo se, že bílí nosorožci jižní a severní se odlišili před přibližně jedním milionem let,“ doplňuje další spoluautor studie Jan Robovský z Jihočeské univerzity.

Odběr vzorků nosorožce

Odběr vzorků nosorožce

FOTO: Safari Park Dvůr Králové Jan Stejskal

Počty severních nosorožců zdecimovaly už africké kmeny. Jižní, jejichž množství se odhaduje na 20 tisíc, později doplatili na kolonizaci Afriky.

Studie naznačila, že oba nosorožčí poddruhy se potkávaly a vzájemně pářily. Záchrana severních může jít i cestou křížení s bílými nosorožci. „Při záchraně severních bílých nosorožců budou vznikat i jejich kříženci s jižními. Musíme se především snažit o záchranu čistých severních nosorožců a pouze v případě, že by to selhalo, klást důraz na křížení s jižními,“ říká ředitel královédvorského Safari parku Přemysl Rabas.

Odběr nosorožčích vajíček pracovníky Leibnizova institutu z Berlína.

Odběr nosorožčích vajíček pracovníky Leibnizova institutu z Berlína.

FOTO: Safari Park Dvůr Králové Jan Stejskal

Cestu k čistokrevným bílým nosorožcům zoologové znají. Vědeckému týmu z laboratoře Avantey v italské Cremoně se společně se Safari parkem nedávno podařilo získat první životaschopné embryo nosorožce. Zárodek vznikl ze spermatu severního a vajíčka bílého poddruhu. Zkušenosti umožní embryotransfer čistého embrya severních bílých nosorožců do dělohy jižní samice. Vědci ale předpokládají spíše kombinaci embryotransferu a reprodukce kmenových buněk odebraných uhynulým severním nosorožcům.

„Umožňuje to zachránit druhy, jejichž populace se zmenšila natolik, že není možné je rozmnožit přirozeným způsobem,“ potvrdil Cesare Galli z cremonské laboratoře.

Letos v březnu v Keni stářím uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu. Ani jedna z nich již není schopna odnosit mládě. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý. Nosorožců jižních bílých na světě žije kolem 21 000.