„Potřebujeme úložiště pro všechny naše vzorky, v bezpečném a neutrálním státě, kde bychom je mohli uchovávat a zkoumat, dokud je úplně nepochopíme,“ řekla britskému deníku The Guardian Maria Dominguez Bellová, bioložka z Rutgersovy univerzity v New Jersey. „Naše hypotéza je, že tyto střevní bakterie hrají nesmírně důležitou roli v budování lidské imunity. Nemůžeme si dovolit o ně přijít.“

Návrh vědců spočívá v představě, že by se zřídil mikrobiální ekvivalent známého Špicberského globálního úložiště semen, což je zabezpečený depozitář vybudovaný v horách odlehlého ostrova Špicberky. S jeho pomocí, jak vědci doufají, bude možné uchovat biodiverzitu rostlin. Namísto semen by se v nové budově skladovaly vzorky lidské stolice a bohatý mix mikrobů, které se v ní vyskytují.

Kmeny v Amazonii mají bohatší mikrobiom

Studie ukázaly, že lidé z izolovaných komunit žijících tradičním způsobem života mají daleko bohatší a rozličnější mikrobiom než lidé ze západních a městských populací. Například střevní flóra Američanů je jen z poloviny tak pestrá jako u lovců a sběračů v izolovaných amazonských vesnicích. Důvodem může být souhrn mnoha faktorů, od antibiotik a chlorované vody až po dezinfekce a porody císařským řezem.

Ale Maria Dominguez Bellová tvrdí, že i tradiční komunity postupně o bohatost mikrobiomů přicházejí. Nejspíš za to může častější kontakt se světem. „Kdykoliv se do jejich vesnic s nějakým odstupem vracíme, je životní styl jejich obyvatel víc a víc podobný našemu. Jejich první kontakt s civilizací jsou obvykle lékaři, s nimiž přicházejí antibiotika. A to má určitě velký vliv na jejich střeva.“

Bez mikroflóry není zdraví

Tým kolem Dominguez Bellové tvrdí, že chudnutí střevní mikroflóry hraje zásadní roli v šíření nejrůznějších moderních nemocí, jako je obezita, astma, diabetes, zánětlivé onemocnění střev, autismus a potravinové alergie.

Analýzy složení lidských mikrobiomů ukázaly, že určité skupiny bakterií se ztrácejí rychleji, včetně druhu zvaného Oxalobacter formigenes. Tato baktérie rozkládá nestravitelnou kyselinu šťavelovou. Pokud by o ni lidstvo přišlo, stalo by se náchylnějším k ledvinovým kamenům, v nichž se právě kyselina šťavelová ukládá.

„Teprve začínáme zjišťovat, jaké jsou dopady života v industrializovaném světě,“ píší vědci z New Jersey. „Potřebujeme lépe pochopit, které kmeny bakterií u lidí vymírají, a jaké dopady tyto ztráty potom na lidskou populaci mají.“

Plán je takový, že univerzity, výzkumné ústavy a další instituce, které skladují sbírky střevních mikrobů, by do banky poslaly jejich vzorky k uchování. Přístup k bakteriím by pak byl možný pouze skrze správcovskou organizaci.