Tři cvičení mají uvést studenty do principů badatelské práce a rozvíjet schopnosti analytické práce s prameny. Výuka dějepisu by se totiž podle tvůrců měla orientovat na rozvíjení dovedností, které podporují historickou gramotnost a kritické myšlení.

Studenti mohou například zkoumat aspekty obrazu Masaryka a přemýšlet nad tím, jaké prvky jeho osobnosti akcentuje. Seznámí se také s osudem obrazu v období protektorátu či během ustavování komunistické moci.

V jiném cvičení mohou porovnávat fotografii prvního československého prezidenta z doby, když přijel do nové republiky v prosinci 1918, a obraz namalovaný na základě snímku.

Využít potenciál digitálních technologií

Materiál vznikl v rámci projektu Technologické agentury ČR jménem HistoryLab.

„Projekt se pokouší účinně využít potenciál digitálních technologií pro konstruktivisticky zaměřenou výuku dějepisu. Má to být především bezpečným prostředím pro kreativní práci. Žáci si mohou vyzkoušet kladení otázek a projdou procesem postupného porozumění historickým pramenům,” uvedl historik a didaktik Kamil Činátl z Oddělení vzdělávání ÚSTR.

Podle něj se HistoryLab nabízí jako základ pro analytickou část moderní učebnice dějepisu a současně je otevřen pro další použití v muzejních expozicích či pro vzdělávání v archivech.