„Otevřeli jsme téma nepodkročitelného bodového minima u přijímacích zkoušek. Budeme přesně definovat, jaké kroky je potřeba udělat pro zavedení,“ prohlásil Plaga. Zmínil, že návrh postupu vznikne po jednání s kraji o jejich představě do pár týdnů, 19. listopadu by to pak měla projednat tripartita.

Mají bez hranice jednotné přijímačky smysl?

I když se v Česku dělají od loňska na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, o přijetí žáků rozhodují ředitelé jednotlivých škol. Asociace krajů s tím nesouhlasí. Podle ní je tak možné vzít i uchazeče, kteří nemají pro studium řádné předpoklady. Úroveň vzdělávání se prý právě proto snižuje a zhoršují se výsledky u maturit. [celá zpráva]

Jsme proti omezování pravomocí ředitelů SŠ vybírat si budoucí žáky.Pedagogická komora

Na pokles kvality vzdělání dříve upozornila i Česká školní inspekce. Bodová hranice by navíc dle hejtmanů odstranila i rozdíly v přijímání na krajské či soukromé školy. A mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají smysl.

ČTĚTE TAKÉ:
Povinná maturita z matematiky je velké riziko, říká Plaga

Například zástupci učitelského spolku Pedagogická komora však Novinkám sdělili, že pro zavedení bodové hranice rozhodně nejsou.

„Jsme proti omezování pravomocí ředitelů SŠ vybírat si budoucí žáky. Plánované stanovení minima u testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu. Návrh krajů je opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 zde nebyly přijímačky tak striktní. Hrozí, že je zájemci o obor nesloží kvůli matematice, přestože se z ní nemusí maturovat,“ napsal prezident spolku Radek Sárközi.

Ministr ale každopádně řekl, že jeho úřad na zavedení takzvaného cut-off score, tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky, začne pracovat. Sestaví plán kroků, které je potřeba připravit a podniknout.

Propojení středních škol s firmami

Celostátní tripartita se zástupci těch krajských jednala i o takzvaném duálním vzdělávání – o propojení středních škol s firmami. „Je dobrou zprávou, že vzrostl zájem o technické obory. Konečně je snad vidět světlo na konci tunelu,“ konstatoval Plaga.

ČTĚTE TAKÉ:
Nejsme podržtaškové, zlobí se někteří středoškoláci kvůli praxím

Po propojení teorie s praxí volali léta zaměstnavatelé. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka již ČR prvky duálního vzdělávání používá. „Pilotní projekty s praxemi pro studenty v podnicích má Moravskoslezský, Zlínský či Olomoucký kraj,“ uvedl Hanák. Nejvíce a nejdéle se s tím pracuje v kraji Moravskoslezském. [celá zpráva]

Čunek: Bezplatné studium je vhodné odpracovat

Z vyjádření zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) na tripartitě vyplynulo, že by učni, kteří se učí ve firmách a mají tam praxi, neměli mít možnost po ukončení školy z podniku „jen tak odejít“ a museli by pro něj určitou dobu pracovat. Podobně by to podle jeho představ mělo být i u absolventů medicíny. „Za to, že v ČR vystudovali bezplatně, by měli pro stát něco odpracovat,“ míní Čunek.

S tím nesouhlasí odbory. „Nucené práce už byly zrušeny. Je nerealistické, aby si někdo něco odpracovával,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Dodal, že by učni měli ve firmách, v nichž se připravují, dostávat i pracovní smlouvy. Po skončení učiliště by v práci pokračovali. Podle něj by dobré a zajištěné zaměstnání bylo motivací k tomu, aby mladí o obory stáli.