Vědci se původně snažili zjistit, proč se některé kmeny bakterií odolných vůči antibiotikům v australských nemocnicích šíří a ohrožují pacienty, ačkoliv personál využívá předepsané gelové dezinfekce rukou na bázi alkoholu.

Soustředili se přitom na skupinu střevních baktérií nazývaných enterokoky. Ty začínají všude po světě způsobovat zásadní potíže, protože roste jejich rezistence i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany, jako je například vankomycin.

Badatelé v nemocnicích sbírali vzorky 19 let. Následné testy odhalily, že bakterie jsou teď výrazně schopnější přežít i ve sterilizovaném prostředí.

A to je špatná zpráva. Pokud to tak půjde dál, nemocnice se už nebudou moci spoléhat na současná opatření. Hrozí, že staří a oslabení lidé pak budou infekcím častěji podléhat, varují autoři studie v článku publikovaném v časopise Science Translational Medicine.

Hlavní zbraň přestává účinkovat

Zásobníky s alkoholovými gely se po celém světě staly standardem kolem roku 2005, kdy se mezinárodní skupině lékařů tímto způsobem podařilo na minimum snížit výskyt bakterií, jako je například obávaná MRSA, která do té doby způsobovala celou řadu úmrtí.

Bakterie zlatého stafylokoka (znázorněny zelenou barvou) mezi buňkami lidského těla

Bakterie zlatého stafylokoka (znázorněny zelenou barvou) mezi buňkami lidského těla

FOTO: Profimedia.cz

„Výskyt MRSA (multirezistentní zlatý stafylokok) v našich nemocnicích výrazně poklesl, což bylo skvělé, jelikož pacientům se dařilo daleko lépe a potlačilo se tak riziko závažných infekcí,“ řekl profesor Paul Johnson z Univerzity v Melbourne, který se na výzkumu podílel.

„Zároveň jsme si ale povšimli nárůstu infekcí způsobených enterokoky odolnými vůči vankomycinu, což se nám zdálo poměrně paradoxní, jelikož standardními hygienickými opatřeními bychom měli zabránit i jejich šíření.“

Enterokoky jsou už nyní pátou nejčastější příčinou sepse v Evropě a na jejich vrub jde asi 10 % všech krevních infekcí z nemocničního prostředí na celém světě. Navíc i rezistence vůči vankomycinu je velkým problémem, protože je to jedno z mála antibiotik, s jejichž pomocí se dají likvidovat bakterie s komplexnějšími buněčnými stěnami.

Vědci testovali odolnost E. faecium proti dezinfekcím tak, že bakterie přidali do myších klecí, které předtím sterilizovali běžně užívanými alkoholovými roztoky. Zjistili, že moderní kmeny bakterií byly schopné nadále růst a kolonizovat střeva myší, kde mohly způsobovat infekce a nakazit i další hlodavce.

To by mohlo být způsobeno rostoucí rezistencí vůči alkoholovým gelům kvůli jejich častému využívání.