Kolem dvaceti procent dotazů na školského ombudsmana bylo právě na přezkum maturit, téměř čtvrtina podnětů směřovala k tématu přijímání dětí do mateřských a základních škol. Další otázky se týkaly nesrovnalostí v otázce plateb za studium na vysokých školách.

Stížnosti ředitelů na plošné vyhlašování konkurzů

Ombudsman musel hojně řešit občasnou nelibost ředitelů vůči konkurzům na vedení škol.

„Vzhledem k ukončení šestiletého funkčního období ředitelů škol nám přišlo větší množství dotazů i na toto téma. Ředitelé si stěžovali zejména na plošné vyhlašování konkurzů, nesouhlasili dále s tím, že konkurz má pro zřizovatele pouze doporučující charakter. Navíc se výherce konkurzu, pokud není vybrán, nemá možnost proti rozhodnutí ani odvolat,“ shrnul Hrzal problematiku.

„Osobně se proto přikláním k tomu, aby proběhla debata ohledně smyslů konkurzů, a to tak, aby byly jeho výsledky pro zřizovatele závazné, ne pouze doporučující,“ radí.

Některé školy neodhalí šikanu včas

Školský ombudsman uskutečnil také šest výjezdů, kde navštívil jak stěžovatele, tak konkrétní dotčené školy a jejich zřizovatele. Například na téma diskriminace se zúčastnil kulatých stolů v Brně v kanceláři Veřejného ochránce práv a v Praze v Asociaci školské sociální práce.

„Co se týká řešení šikany, opět se mi potvrdilo, že některé školy neumí odhalit šikanu včas a neumí ji ani správně řešit. Nadále proto doporučuji využívat Metodický pokyn k prevenci a řešení šikany a rovněž novelizovaný školský zákon, který nabízí postup v případě zvláště závažných porušení v rámci školského prostředí,“ dodal Hrzal.

Již dříve prozradil, že se poměrně často musí zaměřovat i na problémy mezi učiteli. [celá zpráva]

To platí i nadále. V následujícím období se chce opět zaměřit na atmosféru a mezilidské vztahy ve školách, řešení šikany i kyberšikany, stejně tak na znalost práv a povinností pedagogů.

Obvykle řeší i dotazy v souvislosti s takzvanou inkluzí. Následně může osobně intervenovat nebo se obrátit na školní inspekci, která má tu či onu situaci vyřešit.