Třináct veršů představuje pouhou tisícinu Odyssey. Nalezený zlomek obřího díla však není pozoruhodný délkou, nýbrž stářím: jeho vznik bývá zatím přibližně kladen před rok 200 našeho letopočtu, do doby, kdy Řecku už vládl Řím.

„Pokud se toto datum potvrdí, tabulka by mohla být nejstarším písemným záznamem Homérova díla, jaký byl kdy nalezen v Řecku,“ konstatovalo ministerstvo kultury v Aténách.

Ale význam nálezu archeologů je možná větší, než naznačují informace řeckého úřadu. Řecká i zahraniční média totiž s odvoláním na experty spekulují, že může jít o vůbec nejstarší celistvý zlomek z Odyssey, který se dochoval.

Obsahem je řeč k pasáku vepřů

Řecká tisková agentura AMNA cituje další závěr ministerstva kultury, podle nějž – pokud se prokáže odhad stáří nápisu – „zachovává jílová tabulka možná nejstarší existující písemný zlomek homérského eposu, jaký byl nalezen a jenž je kromě své jedinečnosti i velmi důležitým archeologickým, literárním a historickým dokumentem“.

Už mezi vyrytím třinácti veršů do hliněné tabulky a vznikem Odyssey v 8. století př. n. l. leží zhruba tisíc let. Tento epos a o něco starší Ílias vznikly podle vědců jako díla přednášená a přenášená ústně. Trvalo možná celá staletí, než byly oba eposy, označované za nejstarší díla západní literatury, také zapsány. Definitivní podobu, která přežívá dodnes, dostaly oba eposy v Alexandrii, centru starověké učenosti, a to ve třetím až druhém století př. n. l.

Íliada popisuje deset let trójské války, v níž sehrál významnou roli i Odysseus. Epos věnovaný jemu samotnému zachycuje dalších deset let naplněných Odysseovými dobrodružstvími při jeho návratu domů. Vyvrcholením díla, které má celkem 12 100 veršů, je pak hrdinovo zúčtování s dotěrnými ženichy, kteří usilují o ruku jeho manželky Penelopy.

Tabulka byla nalezena nedaleko těchto ruin Diova chrámu v řecké Olympii.

Tabulka byla nalezena nedaleko těchto ruin Diova chrámu v řecké Olympii.

FOTO: Profimedia.cz

Dosud nejstarším nálezem dokazujícím písemné zachycení Odyssey představuje nález z Egypta. Tam podle webu listu The Daily Mail někdy mezi lety 150 až 200 př. n. l. uložili po boku mumifikované mrtvoly i pergamen se záznamem části eposu. Z toho se však dochovalo jen několik málo zlomků.

Verše na tabulce ze staré Olympie jsou údajně převzaty ze čtrnáctého zpěvu Odyssey, zachycujícího návrat ithackého krále Odyssea domů. Odysseus v nich promlouvá k pasákovi vepřů Eumaiovi. Ten ho předtím vlídně přijal a dával najevo oddanost svému králi, i když zároveň opakovaně vyjadřoval obavu, že se už nevrátí. Odysseus, aniž by se nechal poznat, se ho pak snažil přesvědčit, že král se přece jen vrátí.

Nález po třech letech výzkumů

Nemělo by nás mást, že v Olympii byl nalezen snad nejstarší zlomek Odyssey, zatímco dnes ji i Íliadu známe celou. To je výsledek aktivit středověkých písařů, kteří znovu a znovu přepisovali starověká díla, jež se dochovala až do jejich doby.

Tabulku objevili archeologové po třech letech výzkumů ve staré Olympii, kolébce starověkých olympiád. Na nich se vedle Řeků podílejí i němečtí odborníci. Nápis byl nalezen u trosek chrámu nejvyššího řeckého boha Dia. Našel se mezi pozůstatky z doby římské, podle nichž byl zatím provizorně datován.