Čisté moderní domovy, dezinfekční utěrky a ubrousky a pochopitelná touha rodičů uchránit malé děti před jakoukoliv infekcí – to všechno může podle vědců přispívat k rozvoji jedné z nejčastějších forem rakoviny u dětí. Alespoň to tvrdí britský onkolog Mel Greaves na základě svého výzkumu, kterému zasvětil třicet let.

Akutní leukémie, říká vysoce respektovaný vědec Greaves, nemá nic společného s úložišti jaderného odpadu nebo jinými toxickými vlivy z prostředí, ani s potravinami z fast foodu, jak naznačovaly některé předchozí výzkumy.

Prospěšnost jeslí

Greaves, který nedávno získal prestižní Královskou medaili od Britské královské vědecké společnosti, tvrdí, že leukémii způsobuje kombinace dědičnosti a nedostatku prodělaných infekcí v raném dětství.

Dětské leukémii se tak podle Greavese zřejmě dá předcházet. A částečně k tomu může přispět i kontakt mezi dětmi do jednoho roku například v jeslích. Zmiňovaný onkolog při práci v Ústavu pro výzkum rakoviny v Londýně shromáždil důkazy z desetiletí výzkumu akutní lymfoblastické leukémie (ALL), která postihuje jedno dítě z dvou tisíc. V 50. a 60. letech se jednalo o smrtelné onemocnění. Dnes se 90 procent dětí uzdraví, ačkoliv léčba je dlouhodobá, nepříjemná a může mít značné dopady na další zdraví dítěte.

Genetické mutace a sterilní prostředí

S genetickou mutací, která je jedním potenciálním zdrojem nemoci, se podle Greavese rodí jedno z 20 dětí. Pokud se ale dobře založí jejich imunitní systém, budou tyto děti v pořádku. Aby se ale jejich obranyschopnost dobře rozvinula, musejí se setkat s neškodnými bakteriemi a viry, a to už během prvního roku života.

U dětí, jejichž imunitní systém nefunguje dobře, protože se nemusel hned zpočátku vyrovnávat se zátěží, a které se později setkají například s chřipkou nebo nachlazením, se může rozvinout sekundární genetická mutace. A kvůli ní jsou pak náchylnější k rakovině.

V chudých zemích je leukémie méně

Případů akutní lymfoblastické leukémie přibývá asi o procento ročně, tvrdí Greaves. Narozdíl od jiných nemocí pak narůstá její výskyt zejména u lépe situovaných rodin. Kamenem úrazu musí podle Greavese být nejspíš něco v našem moderním životním stylu.

„Infekční nemoci jdou ruku v ruce s chudobou. Ale problémem teď přestávají být infekce. Stává se jím jejich nedostatek,“ říká vědec. Podobné zákonitosti je podle něj možné vysledovat i u diabetu 1. typu, Hodgkinova lymfomu, roztroušené sklerózy a alergií.

ALL se jen minimálně vyskytuje v nejchudších zemích, kde rodiny mívají mnoho dětí, které si mezi sebou běžně předávají nejrůznější infekce. Jednou z výjimek je Kostarika, která v posledních desetiletích mohutně investovala do lékařské péče a počet dětí na rodinu se tu snížil z průměrných 7,2 na současné 2,3. Zároveň tam vzrostly počty Hodgkinova lymfomu, cukrovky 1. typu – a akutní lymfoblastické leukémie.