„Jsme jako detektivové, snažíme se pochopit, co se děje a proč,“ citoval britský list The Guardian Stephena Montzku z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který si výskytu plynu v atmosféře všiml jako první.

Emise CFC-11 za poslední šest let vzrostly o čtvrtinu. Mezi roky 2014 a 2016 se jich do atmosféry dostávalo 14 tisíc tun ročně, napsal americký magazín Newsweek. „Za 27 let mé práce je to nejpřekvapivější věc, jakou jsem viděl. Zaskočilo mě to,“ přiznal Montzka.

Pokud by emise CFC-11 pokračovaly, zotavení ozónové vrstvy by mohlo být opožděno asi o deset let

Určité množství CFC-11 se podle něj může do ovzduší dostat například při demolicích starých budov, které mají ještě izolační pěny obsahující chemickou látku. Nynější velké množství plynu v atmosféře se ale takto vysvětlit nedá. „Skutečně to vypadá, že jej někdo opět vyrábí,“ dodal Montzka.

Odhalit podvodníky

Jestli se odborníkům podaří zdroj odhalit a vypouštění CFC-11 do ovzduší včas zastavit, bude škoda na ozónové vrstvě minimální. „Pokud by však emise CFC-11 pokračovaly, zotavení ozónové vrstvy by mohlo být opožděno asi o deset let,“ varoval Montzka ve zprávě, kterou uveřejnil i odborný časopis Nature.

„Je znepokojující, že někdo podvádí,“ řekl k tomu podle deníku The New York Times David Doniger, ředitel programu pro ochranu klimatu a čisté energie z neziskové ekologické organizace ve Washingtonu jménem Natural Resources Defense Council.

Je velmi důležité, abychom problém zhodnotili, identifikovali příčiny emisí a podnikli potřebná opatření.

Poznamenal nicméně, že Montrealský protokol, který produkci plynu poprvé zakázal, byl podepsán téměř 200 zeměmi (navíc všemi členskými státy OSN). Je tedy šance, že to některá přesně nahlásí.

„Je velmi důležité, abychom problém zhodnotili, identifikovali příčiny emisí a podnikli potřebná opatření,“ uzavřel mluvčí programu OSN pro životní prostředí Keith Weller.

Léta zakázaný plyn

Výroba CFC-11, který se využíval v aerosolových sprejích či v ledničkách, byla poprvé omezena v roce 1987 takzvaným Montrealským protokolem - když si vědci uvědomili, že proniká do atmosféry a vlastně konzumuje molekuly ozónu.

Po roce 2007 už se dle deníku The Guardian oficiálně nevyráběl prakticky nikde. Od roku 2010 je jeho produkce přímo zakázaná.

Ozónová díra se v minulosti vlivem znečištění atmosféry obvykle objevovala nad Antarktidou. Po omezení produkce škodlivých plynů se začala zmenšovat.