Projekt, jehož partnery jsou Národní památkový ústav ČR a Muzeum umění Olomouc, spojuje konkrétně historiky věnující se teoriím ochrany památek na katedře dějin umění Filozofické fakulty UP s odborníky z fyzikálně-chemického výzkumu v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty UP.

Nové metody pro praxi

Při ochraně a restaurování památek mají vědci objevit nové vědecké metody a postupy, které by následně mohly sloužit v praxi. Využívat je dle univerzity budou nejen firmy a instituce úzce specializované na ochranu památek, ale i jiné obory, například stavebnictví.

ČTĚTE TAKÉ:
Olomoucká univerzita bude ke zkoumání náboženství používat nejmodernější technologie

Díky projektu vznikne na UP třicetičlenný výzkumný tým. „Vývoj nových metod a technik důležitých při bádání ve sféře kulturního a uměleckého dědictví zažívá na evropské úrovni velký rozvoj, jenž musíme zachytit i v ČR,“ uvedla Jana Michalčáková z katedry dějin umění, která výzkumný tým vede.

Analýzy historici zasadí do kontextu

„Naším úkolem jsou analýzy materiálů z historických děl, které je historikům umění pomohou zasadit do určitého kontextu. Dodají jim potřebné informace o díle samém nebo poznatky významné pro jeho restaurování či rekonstrukci. Existuje řada fyzikálně-chemických metod, které lze pro průzkum těchto děl použít,“ přiblížil Karel Lemr z RCPTM.

Jelikož jde o díla historicky cenná, je podle něj nutné provádět analýzy tak, aby nedošlo k poškození památky.

„Budeme také vyvíjet metody, které spojí více analytických technik dohromady a umožní nám získat komplexnější informace o vzorku,“ poznamenal Lemr. Projekt, díky kterému odborníci z RCPTM pořídí i speciální hmotnostní spektrometr určený zejména pro analýzu pevných vzorků, by podle něj mohl být i platformou pro zavedení nového výzkumného směru na olomoucké škole.

FOTO: Univerzita Palackého

Historici umění tak budou mít díky novým přírodovědným výzkumným postupům možnost seznámit se hlouběji se zkoumanými díly. Začne je kromě obsahové stránky více zajímat i stránka materiální. Budou objasňovat, z jakého materiálu je dané dílo složeno, jaké barvy měl tvůrce k dispozici i odkud pocházely pigmenty, ze kterých je vytvořil.

„Všechny informace spolu s využitím nejmodernější technologie a techniky nám poodhalí tehdejší umělecké technické postupy. Díky novým poznatkům zlepšíme péči o naše památky i umělecká díla,“ dodala Michalčáková.

Rozšíření výuky

Aktivity nového vědeckého týmu Artecy se promítnou i do vysokoškolské praxe. Počítá se s rozšířením výuky o předměty, které studenty dějin umění budou uvádět do nových možností aplikací přírodních věd a výzkumů na umělecko-historický výzkum. Od loňského roku se připravuje i nový doktorský studijní program Technologie pro umění, který bude zahájen v akademickém roce 2021/2022.

„Cílem tohoto programu bude příprava generace multidisciplinárně zaměřených excelentních historiků umění s přesahem do oblasti přírodních věd,“ uvedla vedoucí katedry dějin umění Jana Zapletalová.

FOTO: Univerzita Palackého

Podle UP jde o vůbec první takto pojatý projekt v Česku, kdy má pokročilá chemicko-fyzikální analýza pomoci v porozumění umění.