Článek
Vesmírná agentura NASA oznámila, že na povrchu Slunce zachytila erupce s výrony energie, tedy množství rentgenového, ultrafialového a gama záření, doprovázeného svazky částic. „Sluneční bouře by mohla vyvolat kolísání některých slabých elektrických sítí, ale bude mít jen malý dopad na družice ve vesmíru,“ uvedl k tomu úřad NOAA. Hromadné celosvětové výpadky proudu či ztráty signálů GPS by tedy nyní hrozit neměly.
Jak píše americký magazín Newsweek, některé sdělovací prostředky zmínily, že nás čeká „masivní magnetická bouře“. Nebude tomu tak ani v následujících dnech, cituje magazín rovněž experty z NOAA. „Takový příběh není v žádném případě věrohodný,“ poznamenal Robert Rutledge, vedoucí tamního střediska pro meteorologickou prognózu.
Vědci předpovídají, že tato geomagnetická bouře bude takzvané třídy G1, což znamená menší událost, a bude probíhat od středy 14. do čtvrtka 15. března.
Trochu více záře...
Sluneční bouře pochází z takzvané koronální díry. Jde o oblast na Slunci, která je zdrojem solárního větru a umožňuje vysokorychlostním částicím proudit do vesmíru. U těchto nabitých částic se očekává, že dosáhnou Země a přidají „trochu více záře“.
| Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách nejčastěji kolem 100 km. Na Slunci se tvoří vlivem nerovností v magnetickém poli skvrny. U nich vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem a pokud se na cestě setká s magnetickým polem Země, tak jej pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k zemským magnetickým pólům. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. |
Dané jevy se vyskytují, když zemské magnetické pole přivádí částice ze slunce do polárních oblastí. Když tento sluneční vítr interaguje s částicemi v atmosféře Země, způsobuje jako vedlejší efekt právě ohromující záři, výraznější než obvykle.
