Hlavní obsah

Většina ryb z Atlantiku má v sobě plasty

Právo, mcm

Částečky jedovatých plastů byly zjištěny v tělech téměř tří čtvrtin ryb žijících v hlubinách severovýchodního Atlantiku, tedy v té části oceánu, která je nejblíž Evropě. Dokumentuje to studie zveřejněná vydavatelstvím Frontiers in Marine Science.

Foto: Nicky Loh, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Vědci nyní podle britského deníku The Daily Mail připomínají, že z ryb se mohou tyto plasty dostat do lidských těl. Vědci z Irské národní univerzity v Galway se zaměřili na hlubokomořské ryby chycené do vlečných sítí. Zkoumali obsah trávicího ústrojí celkem 233 kusů o velikosti 3,5 až 59 centimetrů.

Z velké části šlo o menší ryby, které žijí v hloubce 200 až 1000 metrů pod hladinou. Obvykle je konzumují tuňáci, makrely i jiné druhy mořských živočichů. A na nich si pak pochutnávají lidé.

Zjistili jsme zejména vysokou hladinu plastických vláken z textilií
Alina Wieczoreková, vedoucí výzkumu

Vědci zjistili, že mikroplasty mělo ve svém těle celkem 73 procent ryb z hloubky asi 600 metrů. Ve vnitřnostech bylo nalezeno celkem 452 úlomků plastů, tj. v průměru 1,8 kusu na rybu. Mikroplasty měly v drtivé většině podobu vláken obvykle modré nebo černé barvy. Vědci zkoumali i povrchové vody Atlantiku.

Test 2400 litrů vody ukázal, že na každý hektolitr připadalo v průmětu 14 zlomků plastů. „Hlubokovodní ryby vyplouvají v noci na hladinu, aby se tam živily mikroskopickým planktonem. Je pravděpodobné, že jsou vystaveny mikroplastům,“ řekla vedoucí výzkumu Alina Wieczoreková a dodala: „Vysoká míra výskytu mikroplastů, kterou jsme u nich identifikovali, má dopad na zdraví mořských ekosystémů a na biogeochemický řetězec.“

Toxiny pronikají do potravinového řetězce

Wieczoreková rovněž zdůraznila: „Zaznamenali jsme jeden z nejvyšších výskytů mikroplastů mezi rybami v celosvětovém měřítku. Zjistili jsme zejména vysokou úroveň plastických vláken, jaká jsou používána v textiliích.“

Připomněla, že velká část mikroplastů obsahuje i barviva a zpomalovače hoření, které se do nich přidávají během výrobního procesu. Podle Wieczorekové „nyní existuje důkaz, že některé z těchto toxinů na mikroplastech mohou být přenášeny na zvířata, která je konzumují s možnými škodlivými účinky“.

Plasty se šíří i vzduchem
Znečištění plasty je tak rozsáhlé, že se mu nevyhne ani ovzduší
Podle odhadů vdechujeme denně 130 drobných částeček plastů
Jsou lehčí než vzduch a mohou způsobit astma, srdeční onemocnění a autoimunitní onemocnění
Hlavním zdrojem jsou polyesterové oděvy, pleteniny jako flís či pneumatiky aut
Při praní polyesterového oděvu se může uvolnit až 1900 plastických vlákének
Ukázal to loňský výzkum portugalské Univerzity Fernanda Pessoy

Riziko kontaminace

Za mikroplasty jsou označovány drobné úlomky plastů o rozměrech 0,5 milimetru a více, které se v mořích nahromadily po desetiletí znečišťování. Zjištění o jejich výskytu v těle velkého procenta ryb v Atlantiku připomíná riziko nepřímé kontaminace potravin, při níž se mikroplasty dostanou z těla rybek to útrob větších ryb, které je sežerou. Načež se dravé ryby ocitnou v lidském potravním řetězci…

Úlomky plastů mohou způsobit významné zdravotní problémy mořským organismům, které je konzumují: mohou vést k vnitřním poškozením, k zánětům střev, což má za následek omezení konzumace potravy a ztrátu hmotnosti. Vzhledem k tomu, že tyto úlomky mohou na sebe vázat chemické škodliviny, mohou se v těle ryb hromadit i ony.

Mikroplastová kontaminace může způsobit, že plasty v těle ryb i na ně navázané chemikálie se mohou přenášet z organismu na organismus, když je snědí dravci nebo lidé.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám