Při explozích na jeho povrchu jsou totiž do vesmírného prostoru vyvrhovány částečky plazmatu. Nejsou sice vidět, ale zasahují i Zemi a mají vliv nejen na to, jak se člověk cítí, ale i na jeho chování a rozhodování.

Hypotézu o zásadním vlivu Slunce na lidskou populaci potvrdili vědci z Institutu experimentálních technologií brněnského Vysokého učení technického (VUT), kteří dokonce zjistili, že největší změny v obchodování na newyorské burze se dějí po slunečních erupcích.

„Nabité částice slunečního plazmatu mají vliv nejen na činnost srdce a mozku, ale i na elektrickou vodivost kůže nebo stahování svalů v lidském těle,“ řekl Právu vedoucí ústavu profesor Pavel Fiala.

Erupce a obchody

„Zjednodušeně řečeno, někdy se mračíme kvůli erupcím na Slunci a ani o tom nevíme. Je to jeden z jasných znaků celkové vnitřní nepohody, kterou můžeme pociťovat,“ dodal.

Při výbuchu na povrchu Slunce jsou vyvrženy do prostoru masy hmoty v podobě částic plazmatu. Z nich ty nejmenší zasáhnou povrch Země za osm minut a ty těžší, které mají podstatný vliv na lidský organismus, za přibližně osm dní.

Vědci nyní experimentem ověřili, že pro člověka je kritickým obdobím sedmý až devátý den po erupcích. Jisté procento lidí je sice proti těmto vlivům více odolné, ale u většiny populace se ale může projevit celková rozladěnost, nervozita a nesoustředěnost. Toto napětí je mnohem patrnější mezi lidmi z větších měst s počtem obyvatel nad 50 tisíc.

Sluneční aktivita je denně měřena od roku 1874. Brněnské vědce inspiroval k výzkumu vlivu Slunce na lidský organismus i ruský vědec Alexander Čijevskij. Ten si zhruba před půl stoletím udělal graf, v němž porovnal údaje o erupcích na Slunci se zásadními konflikty a změnami na Zemi.

Vše tehdy do sebe dokonale zapadlo. Ukázalo se, že největší válečné střety, převraty a revoluce nastávají v době, kdy je Slunce nejaktivnější a kdy na něm bylo nejvíce erupcí.

Armáda na jedničku

Stejně tak podle inženýra a ekonoma Michaela Hanzelky spolu souzní data, pokud jsou srovnány erupce na Slunci s Dow Jonesovým indexem, který je ukazatelem vývoje na americkém i světovém trhu s akciemi.

V době mezi sedmým až devátým dnem po erupci jsou na něm největší změny. Slunce má přitom klidnější a výbušnější fázi, kdy jsou erupce častější. Střídají se zhruba po 11 letech. Momentálně jde do klidné fáze, která by měla vyvrcholit někdy po roce 2020.

K náročným testům, při nichž se potvrdilo, že většina lidí je ovlivňována aktivitou Slunce, využil tým složený z inženýrů a psychologů budoucí vojáky, tedy studenty brněnské Univerzity obrany. Trvaly čtvrt roku.

Mimo jiné se při nich ukázalo, že česká armáda má psychotesty nastaveny velmi dobře. Část úkolů při testech zvládali na výbornou, se změnou podmínek odpovídajících situaci po erupci na Slunci se ale jejich výsledky měnily.

Fiala zdůraznil, že nové poznatky najdou široké reálné využití. „Vyvíjíme aplikaci, která by pomohla velkým dopravním podnikům plánovat služby pro stovky jejich řidičů. Jsme schopni z nich vybrat ty, na které mají erupce malý, a naopak velký vliv. Umíme poradit, jak služby naplánovat, tak aby v kritickém období byly ve službách ti odolnější. Výsledkem bude bezpečnější městská hromadná doprava, méně nehod a celkové úspory,“ doplnil brněnský profesor.